Názor odborníka

Dobrý den Emo,

v dotazu píšete o tom, že jste ve svém životě prožila několik vztahů, které vám ublížily nebo nedopadly dobře. Nyní si pokládáte otázku, zda si máte zvyknout na to, že budete sama, nebo zda má cenu hledat dál. V podstatě si na tuto otázku i sama odpovídáte tím, že byste si přála žít ve spokojeném a funkčním vztahu. Zároveň však máte obavy, že toho nejste schopná.

Ráda bych vám nabídla své myšlenky a nápady, které mě k vašemu příběhu napadají. Bude pak na vás, zda vás z toho něco zaujme, osloví.

Ráda bych začala vaším přáním najít někoho, s kým vám bude dobře a s kým budete mít „zdravý a dospělý“ vztah. Vaše potřeba blízkosti s jiným člověkem je přirozená a věřím, že podobné přání má většina z nás. Ptáte se, zda jste toho po všech svých zkušenostech schopná. Ačkoli znám pouze střípky z vašeho životního příběhu, domnívám se, že to možné je.

V každém věku je člověk schopný na sobě zapracovat a učinit patřičné kroky k tomu, aby se cítil spokojenější, šťastnější. Prvním krokem většinou bývá to, že si uvědomí, že onu změnu opravdu chce. U vás Emo, mám pocit, že jste již k tomuto kroku nakročila. Tím mám na mysli to, že si uvědomujete svá přání, víte, co vám na minulých partnerských svazcích vadilo, citlivě vnímáte sebe sama a tušíte, že ve výběru partnerů hrají roli i vaše způsoby chování a vztahování se k lidem. To zda nakonec onen krok dokončíte, a pokusíte se znovu do nějakého vztahu vstoupit, nebo ho přerušíte a uvědomíte si, že vám to více vyhovuje v pozici singl, je pak otázkou pro vás.

K tomu mě pak ještě napadá, že někdy může navazování vztahu s druhým člověkem předcházet to, že se člověk nejdříve učí navázat vztah sám k sobě. Uvědomuji si, že tato moje myšlenka může souviset s vaší zmínkou o zneužívání. Zkušenosti se zneužíváním v dětství jsou velmi citlivou záležitostí. Protože se jedná o závažný útok na integritu člověka, utváření vztahu k sobě samému a k druhým lidem či formování důvěry k okolnímu světu, může být pravděpodobné, že vaše současné obavy a starosti souvisí právě s tímto životním obdobím.

Náš vztah k lidem je výrazně ovlivněn vzorci chování, které si s sebou neseme z dětství a z předešlých významných vztahů. Toto zjištění může být velmi osvobozující, protože nám umožňuje tyto navyklé způsoby jaksi „zakonzervovat“. To znamená, že o nich můžeme vědět, ale máme je ošetřené tak, že na nás již nemusí mít takový výrazný vliv. Užitečným pomocníkem na této cestě může být někdo z odborníků (psycholog, terapeut), který by vám mohl pomoci tuto tíživou zkušenost zpracovat, aby vám nebránila v plnění vašich přání. Zároveň může posloužit i jako podpora v momentech, kdy nemusí být jednoduché se s těmito vzpomínkami konfrontovat.

Čím déle si váš příběh pročítám a představuji, tím více mě napadá otázek, které bych vám ráda osobně položila (např. jak vypadá váš vztah s bývalým přítelem, jak by podle vás měl vypadat ideální vztah, co konkrétně byste na sobě chtěla změnit, jak se stane to, že si necháte líbit, aby vám někdo ubližoval). Protože to není možné, nabídnu vám je alespoň takto na dálku, třeba vám i v písemné podobě k něčemu poslouží.

Emo, velmi oceňuji vaše odhodlání zabývat se tím, jaké vztahy se svými blízkými máte a také to, že přemýšlíte nad tím, co sama můžete udělat pro jejich zlepšení.

Přeji vám, ať se vám podaří udělat krok, který pro sebe vnímáte jako správný.

Marie Kovářová

Pomohl vám článek?

Otevřete si přístup k celému webu.

• tisíce článků
• audioverze článků
• videa z přednášek

• audiobooky
• online kurzy
• a mnoho dalšího...

Chci předplatné