Ahoj, je mi 18 let. Nevím, jak mám začít.
Je to špatné, někdy si připadám jako tupý člověk. Neumím přemýšlet v přítomnosti. Někdy řeknu úplnou blbost. Říkám věci, které ostatní nezajímají. Špatně se vyjadřuji. Na internetu jsem přečetl spoustu řádků. Připadám si jako člověk se sociální fóbií.
Seznamování a bavení s lidmi mi moc prostě nejde, vůbec nevím co si s novými lidmi (nebo s lidmi s autoritou) říkat. Když jsem opilý povídám všelijaké věci. Neopilý jsem vážný. Nedokážu být odvázaný. Nedokážu být vtipný. Piji každý pátek se starými známými. To je jediný způsob, jak se odreaguji.
Poslední dobou se snažím být tím, kým jsem, ale stále mě tíží mysl a musím přemýšlet a povídat si se svým já. Někdy nevím kam se mám dívat, když jsem mezi lidmi. S holkami se neumím bavit a štve mě to. Holky mi říkají, že si spolu nemáme co říct.
Už mě nebaví ty rady od známých. K věcem se dokopávám a dělám je až na poslední chvíli. Na domluvené srazy chodím o 5 – 10 minut později a nedokážu přijít včas.
Mám problémy sám se sebou. Někdy mě nic nebaví a jsem skeptický. Jsem tichý a na dnešní nenormální komunikaci mezi novými kámoši blbý. Ve škole se najde jen pár dobrých kámošů, se kterými se bavím jen o důležitých věcech, protože mě nikdy nikdo z nich nepoznal.
Největší problémy mám se svým svědomím a komunikací. Jsem melancholik a připadám si jako největší introvertní pesimista. Mluvím pesimisticky se svým já o člověku, s kým právě jsem. Moje tělo to dává najevo.
Chci se toho všeho zbavit.
Tomáš
Názor odborníka
Dobrý den Tomáši,
netroufám si takhle „na dálku“ odhadnout, co je příčinou vašich obtíží. Evidentně ale máte problém v kontaktu s lidmi. O jaký problém se jedná, skutečně nevím.
Možná spočívá v tom, že se stydíte a máte obtíž se kvůli tomu spontánněji projevit. Nebo si děláte nadměrné obavy z toho, jak budete na lidi působit, které vás pak v samotném kontaktu svazují (to je obvykle to, co lidé popisují jako „trému“).
Nevím také nic o tom, v jakém prostředí jste vyrůstal a jaké zkušenosti s mezilidskými kontakty máte. Možná jste vyrůstal v rodině, kde bylo málo příležitostí odkoukat „jak správně komunikovat“. Možná máte i nějaké nepříjemné zážitky s lidmi, které vás ovlivňují, i když si to neuvědomujete. Ověřit tyto hypotézy by bylo možné jen při osobním setkání.
Moje doporučení pro vás Tomáši zní: Najděte si v blízkosti místa, kde žijete, psychologa, který poskytuje psychoterapii, a domluvte si u něj sezení. Pokud bude na výběr, tak si zvolte někoho, kdo pracuje přímo metodou, která se zaměřuje na kontakt (např. gestaltterapie). A nelamte si dopředu hlavu s tím, jak to bude probíhat. Psychologové jsou zvyklí pracovat s lidmi, kteří mají problém s kontaktem. V průběhu psychoterapie pak můžete společně s psychologem hledat kořeny vašeho problému a následně hledat způsoby, jak ho překonat.
Věřím, že to nebude ztracený čas. Pracoval jsem s mnoha lidmi, kteří měli podobný problém jako vy a většinou to přineslo viditelné výsledky.
Držím vám palce a neodkládejte to!
S pozdravem,
Mgr. Ondřej Novák
klinický psycholog
