Dobrý den,
jsem v celkem šťastném vztahu se svým partnerem. Jemu je 31 let, mně 23. Známe se tři roky, z toho dva žijeme ve společné domácnosti.
Problém však je, že mám neustálou potřebu vyvolávat nějakou hádku či partnerovi něco vyčítat. Sama nevím, proč to dělám, a sužuje mě, že takto svého partnera trápím. Hádky vyvolávám často kvůli maličkostem, křičím a jsem vulgární. Partner na hádky reaguje různě. Někdy mlčí, někdy je rozvíří, někdy mě pošle do háje. Když jsem přemýšlela nad nejčastějšími příčinami hádek, došla jsem k několika situacím:
1) Často na partnera křičím, když nerespektuje, že chci být sama. Například když se musím učit, nebo mi není dobře fyzicky. On neustále vyžaduje moji pozornost, hladí mě, mluví na mě a vadí mu, když chci odejít do vedlejší místnosti (podle něj nechci být s ním), a to i když mu vysvětlím, že potřebuji mít klid. Pak mi bouchnou saze.
2) Žárlivost z mé strany na partnerovy kamarádky či na bývalou přítelkyni, kterou podváděl. Vím, že mě nepodvádí, ale mám strach, že to jednoho dne přijde (i když tím, že se budu hádat, to možná jen způsobím).
3) Plánování společných aktivit, aniž by se mě partner zeptal, zda chci či mohu. Některé věci se týkají i závažných věcí – například svatba apod.
Ráda bych řešila věci s klidem, ale nejde mi to. Neovládnu se. Mám pocit, že mě partner nechápe, i když se mu to snažím vysvětlit. Trápíme se oba. Jediné pozitivum je, že nezažíváme stereotyp, ale přesto… Co s tím? Myslíte, že bych měla vyhledat odborníka? Děkuji.
Aňa
Názor odborníka
Dobrý den, Aňo,
vaše dotazy jsou poměrně rozsáhlé a mohou souviset s více problémy. Pokusím se na ně odpovědět co nejjasněji a nejstručněji. V případě dalších dotazů mne neváhejte kontaktovat.
Situaci ohledně nerespektování by bylo vhodné v nějaké příjemné nevypjaté chvíli probrat s partnerem – z jakého důvodu potřebujete jeho respekt v těchto situacích, jak se poté cítíte, když vás nerespektuje. Bavte se i o tom, jak tyto situace vnímá on a poté se pokuste společně najít praktický způsob řešení pomocí nějakého signálu apod. Stejně řešte v nějaké příjemné situaci i to plánování – snažte se přitom chápat potřeby druhého, vyjít mu vstříc a stejné očekávejte od něj. Pokud se toto podaří, řešení není většinou obtížné, protože oba mají stejný cíl – spokojený vztah.
Co se týká žárlivosti, zde je třeba blíže posoudit, zda se jedná o nedostatek sebedůvěry, případně heslo: podle sebe soudím tebe. Další možností je, že chování vašeho partnera opravdu může vykazovat projevy, které k žárlení pochopitelně vedou a není se čemu divit. Obzvláště když popisujete, že partner byl v minulosti nevěrný a zrovna této ženě, riziko v tomto případě může být zvýšené.
Pokud se vám společně nepodaří najít způsob řešení více než dvakrát, osobně doporučuji vyhledat pomoc zvenčí, čím dříve, tím lépe, jelikož většinou mají partneři ještě chuť problém řešit… Když přijdou až po delší době, je to složitější. Lepší by bylo přijít rovnou společně, protože jistě bude částečně problém i ve způsobu komunikace a řešení těchto situací, kdy jsou účastni a zodpovědni za výsledek oba. Pokud navíc píšete, že se již těžko udržíte v klidu, určitě jsou ty věci ve vás nakumulovány a pak je téměř nemožné to zvládnout bez pomoci, protože tento stav je zapříčiněn právě neschopností to řešit pouze mezi sebou.
Ať se vám podaří věci zvládnout, případně se můžete ozvat.
Hezké dny,
Lukáš Dastlík
