Dobrý den.
Mám velký problém navázat a udržet vztah s muži. S mým biologickým otcem, kterému byla diagnostikována schizofrenie, se matka rozvedla. V osmi letech jsem dostala otčíma, který si vždy držel citový odstup a nedokázal nahradit citově nedostupného otce. Můj mladší bratr se mi vždy zdál neschopný a problematický. Druhý mladší bratr je věkově natolik vzdálený, že si nemáme co říct.
Má věčně nemocná matka mi celé dětství a pubertu radila, ať se nevdávám, že jsou všichni chlapi stejní. Mé dva poslední vztahy zkrachovaly, protože mě partneři podváděli. V důsledku těchto faktorů se ze mě stala racionální kariéristka zamilovaná do pracovních úspěchů a považující muže za nedůvěryhodný „poddruh“.
Co mám udělat, abych si dokázala najít muže, který by byl schopný mě přesvědčit, že některým mužům se dá věřit a žít po jejich boku spokojeným životem?
Růžena
Názor odborníka
Dobrý den, Růženo,
asi neexistuje univerzální rada, co má mladá žena dělat, aby si našla muže, kterému se dá věřit a po jehož boku bude žít spokojeným životem. Kdyby existovala, manželští poradci a rozvodoví právníci by asi neměli moc práce. To ovšem v žádném případě neznamená, že takoví muži neexistují, ani že někoho takového nepoznáte.
Řekl bych ale, že „udělat“ něco, abyste takového muže měla, je možná méně strategické, než nedělat nic. Tak jako v pohádkách, které nám četli dospělí, když jsme byli dětmi, zpravidla hlavní protagonista princeznu zachraňoval, vysvobozoval, či plnil úkoly, aby budoucímu tchánovi prokázal své kompetence, odpovědnost a zasloužil si tak ruku jeho dcery. Budoucí nevěsta byla obvykle daleko pasivnější a její osud zpravidla závisel na schopnostech a iniciativě jejího zachránce.
Možná proto to mají soběstačné ženy, které se velmi dobře postarají o sebe i o druhé, v navazování partnerství trochu obtížnější. Chcete‑li být s partnerem, který se k vám bude chovat pozorně, dopřejte mu možnost být vám oporou. Muži často ochotně nabídnou ženě pomoc, pokud vidí, že o to žena stojí. Pokud působíte dojmem, že vše zvládnete hravě sama, mohou mít muži, o které byste stála, pocit, že pro ně vedle vás není místo. A ruku na srdce, co vlastně dovolíte, aby pro vás muž udělal?
Ačkoliv vás nejspíš život naučil spoléhat se v životě především sama na sebe, v trvalém vztahu a následné péči o děti se počítá ještě s něčím – možností spolehnout se na toho druhého. Taková důvěra se buduje pozvolna a bývá posilována společnými dobrodružstvími a náročnými životními situacemi, do kterých se dostanete a společnými silami zvládnete. Věřím, že se vám podaří takový vztah s vámi rovným mužem společnými silami vybudovat. Držím palce, ať je to co nejdříve.
S pozdravem,
Vojtěch Lebduška
