Dobrý den, je mi 16 let a prvním rokem chodím na střední školu, konkrétně na gymnázium.
Mým problémem je, že nějak nevím, co se svým životem, jak ho vyplnit.
Dejme tomu, že každý den jdu ven s přáteli, potom se chci učit, jenže se mi prostě do toho nechce, tak zapnu počítač. Najednou to na mě všechno spadne a nemám žádnout chuť do života. Celé odpoledne prosedím u počítače, večer se rychle podívám na látku a jdu spát.
To se děje každý den, nejhorší ale je, že mě to ubíjí. Projevuje se to na mně i ve škole, kdy jsem schopný vytuhnout v hodině, nebo třeba dvacetkrát za tu jednu vyučovací hodinu zívnout. A tenhle život mě už nebaví. Vím, že bych to měl nějak řešit, ale nevím jak. Nevím ani, co se mnou bude, protože tohle mě už vážně nijak nebaví.
Prosím, poraďte mi. Děkuji.
Jan
Názor odborníka
Hezky den, Jane,
první, co mě napadlo, když jsem si pročítala váš dotaz, bylo to, že podobné pocity může zažívat řada jiných lidí. A je to zcela logické. Není jednoduché vědět, co od života chceme, čím a jak jej naplnit tak, abychom byli spokojení. Je to vlastně taková životní otázka, se kterou se můžeme konfrontovat kdykoli během svého života. Odpovědět si na tuto otázku je podle mě určitý proces, který potřebuje dostatek času, sebepoznávání, zkoumání, zrání a hledání. I proto vám nemohu dát nějakou konkrétní radu nebo doporučení. Na druhou stranu vám můžu nabídnout několik postřehů, které mě k tomu, co píšete, napadají.
Protože nevím, jak dlouho máte tyto pocity, napadá mě, že je můžete zkusit nějak časově zařadit. Přemýšlíte tímto způsobem již dlouho, nebo teprve poslední dobou? To by mohlo být prvním dobrým vodítkem.
Poslední dobou o tom přemýšlím X už dlouho to tak cítím
Pokud je to tak, navrhovala bych zmapovat události posledních dnů a týdnů, které se vám přihodily a vnímáte je pro sebe jako důležité. Naše prožívání a cítění často reaguje na situace, lidi, věci, se kterými se dostáváme do kontaktu. Pocity jsou jako kontrolky v autě, často nám naznačují, že se něco děje. Hlavní pocity, které z vašeho dotazu vnímám, jsou nespokojenost a nejistota. Napadá vás něco, co by s těmito pocity mohlo souviset? Zkuste si udělat takou malou inventuru poslední doby, třeba vás napadne něco, s čím tato změna vnímání může být spojená. Existují třeba i situace, kdy těmito nepříjemnými pocity netrpíte? Pokud ano, při jaké příležitosti to je? To vše jsou stopy, po kterých se vyplatí jít.
Pokud máte tyto pocity již delší dobu, napadá mě, že mohou více souviset s vaším osobnostním nastavením, životní historií a zkušenostmi, které jste během svého života získal. Pokud byste se chtěl vydat po této cestě a hledat, co vám toto nastavení způsobuje, doporučovala bych si s sebou na cestu přizvat nějakého průvodce (odborníka). Ten by vám mohl být dobrým společníkem a zároveň i někým, kdo vám bude pomáhat a podporovat vás.
Volný čas
Další oblastí, nad kterou jsem se zamýšlela, byl váš volný čas. Píšete, že máte kamarády, se kterými se pravidelně setkáváte a společně něco podnikáte, doma pak trávíte čas na počítači či přípravou do školy. Jak jste s tímto způsobem trávení volného času spokojený, Jane? Co vás kromě těchto aktivit baví, naplňuje? Jak se cítíte ve společnosti vašich kamarádů, co spolu podnikáte? Máte možnost trávit čas jiným způsobem? Kdybyste měl možnost, změnil byste něco?
Zamyslete se nad tím, jak by měl vypadat váš ideální den. Co byste chtěl dělat, kdo by v něm měl figurovat. Zkuste si to představit nebo přímo vypsat. Pak tento den zkuste porovnat s vaším běžným dnem. Je možné, že objevíte spoustu nových věcí, které byste chtěl dělat, ale ještě je vlastně nerealizujete. Když budete vědět, co vám chybí, co potřebujete k tomu, abyste se cítil dobře, bude jednodušší to začít hledat.
Zdroje energie X únava
S volným časem pak může úzce souviset taky oblast vašich zdrojů. V dotazu zmiňujete, že se špatně soustředíte, zíváte a jste schopný „vytuhnout“. Zde mě napadá, jak jste na tom vlastně se svou energií. Co například děláte, abyste si tzv. dobil baterky? Co vás dokáže pobavit, nakopnout, zaujmout? Do této oblasti může taky spadat váš denní režim (doba, kdy jdete spát, doby kdy vstáváte, aktivity během dne). Tohle všechno může ovlivňovat to, jestli se cítíme plní energie, nebo spíš na koci s dechem.
Období plné změn
Určitě je také důležité si uvědomit, že se nyní nacházíte v období, kdy se kolem vás děje mnoho nových věcí. Zmiňoval jste například přechod na novou školu, se kterou mohou být spojené i další věci. Potkáváte nové spolužáky, učitele, potýkáte se s novými nároky, povinnostmi. Střední škola může být spojena s větším tlakem na uvědomění si toho, co bude chtít člověk po škole dělat, což může být ve vašem věku velmi náročné. Není však třeba ztrácet hlavu, protože před sebou máte ještě dostatek času, kdy na to budete moct přijít. A nebudete se s tím potýkat sám. Ku pomoci vám mohou být stejně smýšlející spolužáci, kamarádi, výchovní či kariérní poradci, školní psycholog nebo třeba i rodiče.
Kromě změny školy může být období dospívání spojené i s dalšími nároky (hledání partnera, svého místa ve světě, objevování toho, co mě zajímá, plánování, toho, čeho chce člověk dosáhnout apod.). Jak jsem psala již na začátku, je to naprosto přirozené, normální a není třeba se děsit. Jako důležité mi však přijde to, abyste měl možnost o tom, co vás trápí, s někým otevřeně hovořit.
Zkoušejte věci jinak
Také mě napadlo, že pokud nyní vnímáte, že vám nevyhovuje současný stav, můžete to brát jako výzvu. Výzvu k tomu, abyste zkusil dělat věci trochu jinak. Nespokojenost osobně vnímám jako příležitost k tomu se zastavit, zamyslet se a říct si, co mi teď vadí a co bych chtěl změnit. Může to být dobrý začátek ke zkoušení jiných způsobů trávení času, jiných způsobů přemýšlení, jinému směřování vaší energie apod. Nebojte své nápady a myšlenky začít realizovat, tzn. nejen o nich uvažovat, ale vydat se je přímo otestovat a zkoušet v praxi. Můžete se také rozhlédnout kolem sebe, zda ve vašem okolí není nějaký kamarád, který by se taky rád do něčeho pustil. Ve dvou se to lépe táhne a nebudete na to sám.
Milý Jane, ráda bych vás podpořila v tom, že cítit se ve vaší situaci trochu zmatený je v pořádku. Já jsem na tom ve vašem věku nebyla jinak. Je super, že se tím tak zabýváte a vnímáte, že se něco děje. Jste v období, kdy se toho děje hodně a pro které je hledání, tápaní a zmatky naprosto typické. Nemusí to nutně znamenat, že jde o nějaký závažný problém. Pokud byste se přeci jen cítil hůř nebo už nevěděl, co si počít, určitě se nebojte obrátit se na někoho z vašeho okolí – kamarády, rodiče, učitelé, odborníky nebo třeba zavolat či napsat na linku bezpečí (116 111 – je to zdarma, chat.linkabezpeci.cz). Není to žádná ostuda, spíš naopak.
Budu vám moc držet pal
ce. Marie
