Dobrý den,
přibližně od patnácti let mám problém s důvěrou v sám sebe. Jsem introvert, mám rád svůj klid, ale zároveň někdy toužím být ve společnosti více lidí. Preferuji setkání pouze s jedním kamarádem a na srazy třídy a podobně se mi většinou moc nechce. Od mládí jsem byl silně humanitně zaměřený – hrál jsem na kytaru, chodil do divadla, vášnivě četl, ale zároveň mě lákala i technika. I proto jsem šel na střední dopravní průmyslovku.
Nicméně, až v posledních letech zjišťuji, že mě nejvíce přitahuje příroda a vůbec vše krásné. Zde vidíte rozpolcenost v zaměření mých zájmů. Bohužel málokdy něco dotáhnu do konce. Začnu se něčemu věnovat velmi intenzivně a pak přijde ochabnutí a nezájem. Kvůli své obrovské trémě a nedůvěře ve své schopnosti, jsem skončil jako skladník ve fabrice. Nevadí mi až tak samotná práce, jako nemožnost si s někým promluvit o osobních pocitech, názorech na žití a hodnoty.
Lidé mi přijdou hrozně materialističtí. Život mi navíc komplikuje hrozná tréma, která mi svírá žaludek a dělá mé vyjadřování nepřirozeným. A s tím souvisí i problém se seznámením se s partnerkou, protože si nejsem jist ani svou sexuální orientací. Poslední dobou mám poruchy soustředění a nemohu pořádně spát. Často se probouzím. Přijde mi, že jsem někde ustrnul a nemohu se hnout z místa. Je toho mnoho.
Děkuji za radu.
Vojta
Názor odborníka
Dobrý den, Vojto,
děkujeme, že jste se nám svěřil se svým příběhem. Čtu v něm o životě jednoho mladého muže, který se potýká s nedůvěrou ve své schopnosti a s trémou, a kterému se pod jejich vlivem nedaří žít tak, jak by chtěl. Není moc spokojený v zaměstnání, nedaří se mu najít partnerku, nemůže se soustředit, nemůže spát. Je to vlastně příběh o velkém trápení.
Na druhou stranu tu ale čtu i o mladém muži, který má hodně všestranné zájmy i schopnosti (hraje na kytaru, hodně čte, vystudoval dopravní průmyslovku), který se umí nadchnout a něčemu se intenzivně věnovat, který se nechce spokojit s pouhou materiální dimenzí života a rád by si s někým povídal o názorech na žití, o hodnotách. Je to tedy i příběh velmi zajímavého člověka, s bohatým vnitřním životem.
Jak vlastně vnímáte sebe sama vy, Vojto? Ke kterému z těch dvou naznačených pohledů se častěji přikláníte? Je to třeba tak, že za jedněch okolností převládá jeden a za jiných ten druhý? Jak byste vlastně sama sebe rád viděl?
Píšete, že vám připadá, jako byste někde ustrnul a nemohl se hnout z místa. Přemýšlím, kterým směrem byste se chtěl vlastně vydat? Kam byste rád došel? Jak byste poznal, že už jste na té cestě – jaký by byl ten nejmenší možný krok, který by vám ukázal, že se ve vašem životě něco mění k lepšímu?
Píšete o více oblastech, ve kterých nejste spokojený – kde by ty změny vlastně měly začít? V oblasti pracovní, v oblasti partnerských vztahů, nebo ještě v jiné? Možná by stálo za to určit si priority, zaměřit se v tuto chvíli na jednu oblast, na jeden cíl a upnout své síly tímto směrem. Stanovit si malé kroky, vedoucí k jeho dosažení, následně postupně ty kroky provádět, jeden po druhém. Zamyslet se, jaké zdroje vlastně máte, z čeho můžete čerpat. Co vám v minulosti šlo? Kdy se vám podařilo překonat nějaký problém, něčeho dosáhnout? Jak jste to udělal? Kdo by vám v současné chvíli mohl pomoci, podpořit vás?
Za každý pokrok se pak můžete odměnit, radovat se z něj, vychutnávat si ho – a až si trochu odpočinete, vyrazit dál. Věřím, že změny, kterých se vám povede dosáhnout, vás budou motivovat a dodávat sil i ke změnám v jiných oblastech vašeho života.
A co s malou důvěrou ve své schopnosti a s trémou? Zkuste se na ty dvě podívat jako na dvě jezinky, které se vám staví do cesty. O co jim vlastně jde? Které všechny oblasti vašeho života ovlivňují? Čeho chtějí dosáhnout, kde by vás nejradši viděly? Jaké mají strategie, co na vás platí? Až trochu poznáte jejich vztah k vám, zkuste se pak zamyslet nad svým vztahem k nim. Kdy se vám daří jim vzdorovat lépe než jindy? Ve kterých oblastech na vás nemůžou? Kdo nebo co je vaším spojencem, který vám dodává sílu se jim postavit? Čeho se ty dvě vlastně bojí, co byste mohl udělat, kdybyste je chtěl trochu vystrašit? Je něco takového, co nechtějí, abyste o sobě věděl (o svých schopnostech, silných stránkách), co by je mohlo ohrozit? Věřím, že se vám podaří přijít na způsoby, jak jejich vliv na svůj život postupně oslabovat.
Říkám si, Vojto, že před vámi stojí nelehký úkol převzít svůj život postupně do svých rukou a vydat se v něm tím směrem, kterým se sám vydat chcete. Budete potřebovat hodně sil a možná i podporu zvenčí. Ono i to popovídání o „osobních pocitech, názorech na žití a hodnoty“, o kterém píšete, může být hodně prospěšné. Máte ve svém životě nějakého kamaráda, se kterým je tohle možné? Jestli ne, zkuste se zamyslet, kde byste mohl někoho takového najít. Co třeba přes některý z vašich mnoha zájmů? Významnou podporou a průvodcem na vaší cestě by se mohl stát i psycholog – terapeut, kterého vám, alespoň pro začátek téhle vaší nové cesty, doporučuju vyhledat.
Držím vám palce, ať se váš život začne již brzy postupně, krůček po krůčku, proměňovat k více uspokojivému, takovému, který bude více podle vašich představ.
