Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné

Odejít od rodiny, nebo zůstat kvůli dětem?

13. 6. 2010

Našim dětem je tři a pět let. Manželka mě asi tři roky tlačí do rozvodu, stejnou dobu se mnou nechce sexuálně žít, nechce mi přiznat trvalé bydliště v domě, do něhož jsme již společně investovali nemalé peníze. Nemohu s dětmi jezdit na dětské dny do rodné vesnice, navštěvovat mé rodiče a akce pro děti, které pořádají mí kamarádi. Hádky se stupňují – stále zůstávám kvůli dětem, které nade vše miluji, nicméně manželství je v troskách. Dnes to již neplatí, rozhodl jsem se odejít… Manželka však otočila a nesouhlasí, ale já už vyšuměl a nevěřím, že to bude lepší (naopak ji podezřívám, že to dělá jen kvůli financím). Je správné za těchto okolností opustit rodinu? Resp. prosím o odpověď na otázku – utrpí psychika dětí více častými hádkami frustovaných rodičů bez intimního vztahu, nebo tím, že je rodina neúplná (s tátou se uvidí jednou za 14 dní, občas v týdnu, jelikož matka nesouhlasí se střídavou péčí), ale rodiče odděleně žijí spokojeně. Předem díky za odpověď.

Kamil

Názor odborníka

Podobnou otázku si pokládá mnoho lidí. Neexistuje na ni – jako téměř na cokoliv podstatné v lidském životě – univerzální odpověď. Každý si musí najít svoji správnou cestu a hlavně férovou komunikaci s partnerem a dětmi. Poměrně hodně párů dojde v průběhu života k přesvědčení, že spolu zůstávají jen kvůli dětem a kdyby je neměly, už by spolu nebyly. Je otázka, jestli je dobře, že spou zůstávají. Na jednu stranu mnoho lidí později lituje, že se nerozvedli – zvláště poté, co se jich dospívající potomci zeptají, proč se proboha nerozvedli dříve. Na druhou stranu mnoho lidí později rozvodu lituje. Rozvod je po všech stránkách většinou obtížnější, než si lidé dopředu představují, a hledané osobní štěstí většinou nepřijde okamžikem podpisu právních listin.

Osobně nevěřím na obětování svého štěstí ve prospěch jiných (ve vašem případě dětí). Většinou to končí tak, že šťastný není nikdo – ani vy, ale ani vaše děti. Spokojeného otce je dlouhodobě velmi obtížné hrát. Nesoulad v páru vás bude zřejmě vyčerpávat a brát vám energii na trávení času s dětmi.

Ve vámi popisované situaci mi přijde velmi podstatná skutečnost, že nevěříte, že se může váš vztah ještě zlepšit. Je to ale skutečně tak? Kdy naposledy vám bylo ve vašem vztahu dobře? Co bylo tehdy jinak? Co vás s vaší ženou kromě dětí spojuje? Zkuste o těchto otázkách přemýšlet. Ještě by mne zajímalo, proč s vámi chce vaše žena zůstat. Píšete, že kvůli penězům. Nemusí to tak ale být. Bylo by možné se jí zeptat?

A jak děti snášejí rozvod, jak je na tuto situaci připravit? To je na osobní konzultaci s psychologem. Je třeba se s partnerem velmi dobře dohodnout na tom, jak s dětmi o rozvodu budete hovořit, ujistit je, že oni nejsou příčinou rozvodu a navzájem na sebe nesvalovat vinu. S trochou nadsázky svým způsobem můžete považovat příkladný rozvod za velký dar vaším dětem. Pokud se vám totiž podaří rozejít se ve vzájemné úctě a respektu, ukážete dětem, jak zvládat konflikty a složité životní situace. Naopak tím, že s manželkou, jak píšete, nemáte intimní vztah, jim do života předáváte nefunkční rodinný vzor. To jsou ale důsledky viděné z dlouhodobé perspektivy – v reálném čase samozřejmě děti vždy rozvod špatně prožívají.

Držím vám palce ve vašem bilancování. Neváhejte vyhledat odborníka, který by vás provedl tímto obtížným obdobím.

P.S. Mimochodem, na styk s prarodiči, mají děti vždycky právo!

Diskuse 0

Barbara Hansen Čechová

Psycholožka, lektorka, publicistka

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.