Posledních šest let mám velké problémy se s někým seznámit. Předtím jsem měl vztah trvající přes 10 let, který byl ovšem ukončen tím, že se partnerka rozhodla svůj život prožít s někým jiným. Poměrně dlouho mi trvalo se s tím vyrovnat, určitě přes dva roky, a potom jsem začal zkoušet všechny mně známé způsoby, jak se potkat s někým novým. Různé sporty, zájmy, změna zaměstnání, on‑line seznamka, změna místa, kde bydlím, speed dating…
Bohužel se v běžném životě setkávám jen s muži, a pokud už potkám ženu, je zadaná a/nebo přímo nejeví zájem. V on‑line seznamkách je silný převis počtu můžu nad ženami, takže bez vymyšleného profilu se mi nedaří prosadit a ve speed datingu (2x) jsem nebyl úspěšný u nikoho a ani neznám důvod.
Vyhledal jsem pomoc postupně dvou psychologů, přičemž ten první mi poradil dát tomu volný průběh s tím, že po čase se to zlomí, a druhý spíše řešil, jak se vyrovnat s předchozím rozchodem, což mělo pomoci s nalezením sebe samotného a posléze nového vztahu. Oba dva mi řekli, že můj problém jistě nebude ve vzhledu. Bohužel ani jeden přístup nepomohl a já jsem již bezradný, nevím, co dělat dál.
V poslední době se spíš snažím zjistit, jak se vyrovnat s tím, že budu do konce života sám, pokud nedokážu nic dalšího vymyslet. V mém životě není nikdo, s kým bych to mohl probrat.
Moji kamarádi/kamarádky jsou až na doslova pár výjimek ve věku, kdy mají rodinu se dvěma dětmi. Na otázku, jak si někoho v tak pozdním věku najít, obvykle jen popisují, jak se našli oni, nebo že mám zkusit taneční či on‑line seznamku. Sourozence ani jiné příbuzné nemám. Moje otázka tedy je: Co bych měl dělat jinak?
Venca, 35 let
Názor odborníka
Najít vhodného (ať to znamená cokoli) partnera je někdy skutečně dlouhodobý úkol podobající se v příměru spíš ultramaratonu než sprintu. Jak je vidět, jste vytrvalý a ochotný pro získání partnerky leccos udělat.
Dokážu pochopit, že po mnoha pokusech pro vás může být současný stav demotivující. Tak bych vás rád na začátku své odpovědi povzbudil. Je běžné někdy nenalézat vhodné partnery třeba i několik let.
Nemohu vám říct, co byste měl dělat jinak, protože těch pár informací od vás jistě není dostačujících, abych se nechal strhnout k servírování odpovědí. Byly by opřené jen o mou fantazii. Místo toho vám nabídnu prostě pár myšlenek a zkušeností z praxe.
Začnu vašimi návštěvami psychologů. Vyhledat odbornou pomoc je jistě dobře. Je otázkou, jak dlouho jste za psychology chodil a jestli šlo o psychologické poradenství či psychoterapii. To jsou zcela jiné disciplíny. Psychoterapie je dlouhodobější záležitostí, při které je běžné absolvovat v pravidelných intervalech desítky, někdy stovky sezení.
Ne každý psycholog umí psychoterapii, pro kterou je nutné mít odpovídající psychoterapeutické vzdělání – několikaletý výcvik atd. O tom váš dotaz ale není. A já budu parafrázovat jednoho legendárního řečníka: nechci do tohoto tématu příliš zabrušovat, abych z něj potom nemusel složitě vybrušovat…
Ale je třeba si uvědomit, že na hledání důležitých odpovědí nelze spěchat a jejich nalézání zabere čas a úsilí. Ve vztahových tématech bývá velmi užitečná zejména skupinová psychoterapie, v rámci které nepracujete jen vy s asistencí psychoterapeuta, ale máte k dispozici i náhled pár dalších lidí, kteří vám mohou pomoc osvítit vaše téma – a vlastně možná i vás z jiných úhlů.
Převis mužů nad ženami v seznamkách je fakt. Přesto se seznámení touto cestou dějí. Stejně tak je běžné absolvovat třeba deset speed datingů, než se uděje shoda, ze které se něco může vyvrbit.
Na závěr si dovolím pár otázek k zamyšlení, které bych vám pravděpodobně položil i v terapii.
- Pokud se v životě setkáváte hlavně s muži, jak to děláte, že to tak je?
- Jste si jistý, zda u ženy poznáte, že máte nebo nemáte naději na úspěch?
- Jak zkoušíte ženy oslovovat a navazovat kontakty s nimi?
- Je informace o jejich zájmu či nezájmu podložena vašimi pokusy a jejich odmítnutími, nebo jde o vaše vnímání situace?
- Jak se o přízeň žen ucházíte?
- Necháte se odbýt prvním projevem nezájmu, nebo býváte ochotný zabojovat?
