Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Partner je závislý na hrách: Místo výtek dělejte něco pro sebe.

26. 2. 2014

Dobrý den,

v mém případě se sice nejedná o krátkodobý problém, ale trvá již příliš dlouho a situace se bohužel stále zhoršuje.

Partner je schopen prosedět u počítače několik dnů i nocí, se mnou komunikuje minimálně a jen o obecných věcech typu „jak bylo v práci“ nebo „co je nového“, a to nanejvýš v pauze mezi jednotlivými koly hry. Ještě je schopen vyzvednout dítě ze školky a dát mu najíst, jinak bez zájmu.

Pokud s ním chci mluvit o něčem důležitém, poslouchá jen jedním uchem. Když cítí, že jsem naštvaná už opravdu hodně, vyrukuje s kytkou či dárkem, jen aby mě ukonejšil, ale hraje pak spokojeně dál. Nepovažuje hraní za problém a nehodlá s tím nic dělat – buď se já smířím s tím, že hrát bude, nebo ne… Je to na mně.

Já tím hodně trpím a nevím, co dělat. V poslední době mám hodně starostí a potřebuji oporu partnera, kterou však nenacházím. Vím, že tady je asi každá rada drahá, ale třeba něco existuje, něco jako naděje…

Ivet

Názor odborníka


Dobrý den, Ivet,

u manžela popisujete typické chování související se závislostí. Fázi hraní, které závislý a/ věnuje veškerý volný čas, b/ kdy ztrácí schopnost kontrolovat své chování a c/ nebere ohled na ohlas svého okolí, střídá fáze kajícná a ruku v ruce s ní jde fáze odčiňující. Proto ty květiny nebo dárky.

Ve vašem příběhu je problém v tom, že manžel zřejmě nemá obavy z důsledků svého jednání. Pravděpodobně si je nijak výrazně nepřipouští a nehodlá se tudíž ani se svým neduhem vypořádat. Anebo možná ještě nijak výrazně nepocítil, nakolik jeho počínání pošramocuje váš vztah. Zdá se, že je se svým životem docela spokojený, nemá důvod ke starostem.

S trochou nadsázky by se dalo říci, že zatímco on piluje strategie u počítače, vám nezbývá než hledat strategii pro svůj život – pokud ho nechcete prohrát. Aby tomu tak nebylo, pokuste se přijmout fakt, že jste vůči jeho závislosti na hraní bezmocná. Vzdejte se snahy řídit ho a ovlivňovat jeho chování.

To však neznamená, abyste byla ještě více benevolentní k jeho hraní než doposud. Naopak. Zamyslete se nad tím, nakolik jsou domluvy a dohady s manželem přínosné (nebo možná spíše nepřínosné). Navrhuji, abyste na jeho počínání nereagovala výtkami a domlouváním, ale byla akční. Tím myslím, abyste hledala pomoc zvenčí – buď u psychoterapeuta, nebo ve svépomocné skupině zabývající se problematikou závislostí.

Je možné, že když se od manželova hraní mentálně odpoutáte a budete něco dělat pro sebe, budete se nejen cítit sebejistější, ale třeba se vám ukáže i nějaká jiná, smysluplná cesta. A je také možné, že manžel zaznamená vaši změnu v chování, zbystří a bude otevřenější ke komunikaci o řešení jeho nemoci. 

Přeji vám hodně vnitřní síly nezbytné pro ozdravné kroky.

Zdeňka Košatecká

Diskuse 0

Zdeňka Košatecká

Klinická psycholožka a psychoterapeutka

www.zavislosti.com

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.