Dobrý den,
potýkám se několik měsíců s problémem v partnerském sexu. Jsem ve vztahu asi 5 měsíců, je mi 25, jemu 30. Mám za sebou několik čistě sexuálních vztahů, partnerství jsem příliš nevyhledávala.
Jsem založením vášnivá a sex mám ráda. Problém je, že s partnerem mě sex neláká. Téměř vůbec. Necítím tu touhu, kterou jsem cítila třeba ke svým milencům, eroticky mě nepřitahuje. Trápí to i přítele.
Zdávají se mi sexuální sny o jiných mužích. Partner je pozorný, něžný, hodný a miluje mě. Cítím se vůči němu zle. Neumím však tomu poručit. Mnozí mi radí se rozejít, ale nechci kvůli tomuto vztah ukončovat.
Vyúsťuje to v to, že když se mě partner pokusí líbat, jsem nepříjemná a není mi to po chuti. Zkrátka z fyzického hlediska necítím nic, nejvýš vztek a odpor. Nevím, jestli je problém ve mně nebo ve vztahu. Velmi mě to trápí, nechci mu ublížit. Ale současně si neumím představit, že takto budu prožívat celý život.
Má smysl v tom pokračovat? Může se to v budoucnu změnit? Přičítám to také tomu, že jsem si zvykla na naprosto jinou mužskou náturu, kterou můj partner nemá. Ne, že by byl špatný, to jistě ne, ale zdá se mi, že jsme úplně jiného založení.
Nevím, jak si s tím poradit. Už jsem také pocítila závist vůči párům, které si v sexu rozumí. A to rozhodně není nic dobrého a mám strach, aby ze mě za pár let nebyla protivná frigida. Ono je možné, že bych měla stejný problém i s jinými partnery, protože se partnerského svazku a něžných náklonností od mužů docela děsím.
eva
Názor odborníka
Dobrý den, Evo,
to, co popisujete, není vůbec tak neobvyklé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přijde mi, že úplně esenciální je vaše věta: „Ono je možné, že bych měla stejný problém i s jinými partnery, protože se partnerského svazku a něžných náklonností od mužů docela děsím.“
Ono je to nejen možné, ale i dost logické. Jste vášnivá a sexy, ale jen za určitých podmínek – pokud je to jen krátká známost, žádný závazek, žádné moc velké poznávání, žádná blízkost. Tam se vám daří se otevřít, užít si, co se nabízí, ale v moment, kdy by se k vám měl někdo dostat blíž, nebo vy k němu, tak prcháte mílovými kroky.
Blízkosti, něžnosti a projevů náklonnosti se děsíme v momentě, kdy nejsme schopni zůstat sami sebou při procesu přibližování se k partnerovi a potažmo potom v závázném vztahu. Děsí nás představa vztahu, protože se v něm cítíme nesvobodně.
K té nesvobodě mě napadá jedna otázka – zažila jste se současným partnerem žhavý, vášnivý sex? Dokážu si představit, že ten si můžete dovolit jen s někým, ke komu nemáte žádný citový závazek. V citovém vztahu zřejmě máte pocit, že můžete být jen nějaká – např. něžná, romantická (jako váš partner).
Jenže to nejste vy (alespoň ne celá vy), a tak vás to prostě zákonitě štve. K tomu se ale přidává pochybnost o sobě samé – Jsem vůbec schopná vztahu? Nejsem nějak vadná? Jakto, že ostatním párům to funguje?, říkáte si asi.
Evo, každý máme určitý limit blízkosti a vy ho teď aktuálně máte nastavený prostě takhle. Nezoufejte, ale začněte se sebou něco dělat. Najděte si psychoterapeuta/ku a pracujte na sobě. Jste‑li pražská, ráda vás uvidím.
Leona
Přijměte pozvání Psychologie.cz na celodenní workshop psycholožky Leony Dyrehauge: Sexualita, intimita a osobnostní rozvoj, který se koná v sobotu 26. ledna. Více na Mindlab.cz.
Pomohl vám článek?
