Dobrý den,
s partnerem jsme spolu čtvrtým rokem, máme ročního syna. Procházíme dlouhou krizí, která se stále prohlubuje. Několikrát jsem navrhovala poradnu, kterou partner odmítá – on prý problém nemá. Já sama jsem párkrát na sezení byla, velice mi pomohlo, myslím, že jsem na sobě zapracovala a měla jsem pocit, že to našemu vztahu pomohlo. Po krátké době se však ukázalo, že partner to tak nevnímá. Nebo i vnímá, ale nestačí mu to.
Já mám pocit, že on na sobě pracuje minimálně. Snažila jsem se pracovat na sobě ve věcech, které jemu nevyhovovaly – například odpoutání se od mé původní rodiny. On ale moje „požadavky“ nebere, nesnaží se na sobě pracovat, ani do té poradny nejde. Dospěli jsme do takové fáze, že oba uvažujeme o rozchodu. Moje snaha mě přivedla k úplnému vyčerpání a začínám vůči němu cítit averzi. Uvědomuji si věci, které jsem dřív trpěla, a nyní už odmítám.
Myslím, že on to cítí stejně, oba vážně uvažujeme nad rozchodem, zároveň jsme ale ani jeden neudělali ten definitivní krok. O tom, jak se cítí on, vím málo. Každá naše snaha o rozhovor na toto téma končí hádkou, popřípadě konstatováním, že nevíme co dělat a jsme oba na konci sil. Co vím, je to, že on ztratil důvěru v náš vztah, ve mě, ačkoliv dřív plánoval společný rodinný život atd. Jakoby se v něm něco zlomilo.Vím, že jsem udělala pár chyb, nikdy jsem ho ale nepodvedla a ani neprovedla nic podobně závažného. Nejsme šťastní, nevím, jestli se rozejít nebo dál bojovat. A hlavně jak?
E
Názor odborníka
Dobrý den,
děkuji za váš dotaz, ve kterém jste otevřeně popsala vaši krizi v manželství. Chápu, že vás současná situace trápí a přemýšlíte nad ní. Již v minulosti jste podnikla různé kroky ke změně – nabídka manželovi, že společně navštívíte poradnu, vlastní sezení a práce na sobě. U manžela se to však nesetkalo s téměř žádným ohlasem. Žijete již delší dobu v situaci, se kterou nejste oba, dle vašeho dopisu, spokojeni. Současně jste to ale jen vy, kdo aktivně hledá řešení.
Píšete, že jste spolu 4 roky, ale krize trvá již delší dobu. Co ji dle vašeho názoru způsobilo? Čím se stále prohlubuje? Je něco, co by mohlo vaši krizi změnit, překonat? Oba dva uvažujete o rozchodu, ale stále zůstáváte spolu, ani jeden z vás nedělá žádné konkrétní kroky pro rozvod. Zdá se tedy, že je stále něco, co vás v manželství drží, proč v něm zůstáváte i přes dlouhodobou nespokojenost. Máte malé dítě, které může být tím motivem, stejně tak se může jednat o zvyk. Přesto mě napadá, že je možná ještě i něco dalšího, proč být spolu.
V dotazu neuvádíte nic bližšího o vaší krizi, o tom, kvůli čemu jsou hádky a konflikty, co vám na sobě vzájemně vadí a čím si berete energii, že jste se ocitli na konci sil? Vy máte pocit, že na sobě manžel pracuje minimálně. Když jste vy po sezeních udělala nějaké změny, on to nevnímal nebo to pro něj nebylo dostatečné. Jako byste jeden od druhého čekali něco mnohem více, snahy druhého se zdají vždy příliš drobné a nestačí. Vy jste vyčerpaná, cítíte averzi, odmítáte dřívější ústupky. Manžel ztratil důvěru ve váš vztah, něco se v něm zlomilo.
Nic z toho se samo nezmění. V zásadě lze říci, že máte tři možnosti. První: rozejít se. Druhá: vyžaduje od VÁS OBOU zájem a aktivní snahu postavit se k vaším problémům, přijmout je a společně hledat společné cesty. Znamená zajímat se o představy druhého o vztahu, sdílet pocity, naslouchat si. Dlouhodobý vztah je o každodenní práci na něm, o boji proti stereotypu, o toleranci. Je nezbytné, abyste si s manželem oba v klidu promluvili, zda‑li do svého vztahu chcete ještě investovat energii. Pokud ano, domluvte si jasně, co kdo z vás ve vztahu od druhého potřebuje a jaké kroky pro jeho fungování bude každý z vás podnikat. Třetí možnost: nechat vše tak, jak to je. Jsou páry, které nejsou šťastné, ale vydrží ve vztahu mnoho let, někdy i celý život. Otázkou však je: chcete to tak? Domluvte se, kterou variantu opravdu oba chcete.
„O tom, jak se cítí on, vím málo, každá naše snaha o rozhovor na toto téma končí hádkou popřípadě konstatováním, že nevíme co dělat a jsme oba na konci sil.“ – Pokud se rozhodnete bojovat za váš vztah, možná by vám opravdu mohla pomoci manželská poradna. Pokuste se vysvětlit manželovi, že nejde o hledání viníka ani vzájemné obviňování se, ale naopak o to, abyste se naučili jak spolu komunikovat. Jak hádky proměnit v konstruktivní řešení problému. Věřím, že důvodem k vyhledání odborné pomoci je vaše snaha zlepšit manželství, váš zájem o manžela, mluvte o tom spolu.
Držím palce, aby se vše vyřešilo pro vás co nejlépe!
S pozdravem
Mgr. Martina Frintová
Poradna SANTEA
