Má přítelkyně (50) skoro každý den otevře láhev vína a podle nálady vypije od 2 dcl po láhev. Občas, asi tak třikrát za rok, se ve společnosti přátel opije tak těžce, že nevnímá a má „okna“. Já sám večer vypiji 2 dcl a toto množství mi stačí. Ve společnosti mám konzumaci pod kontrolou, nikdy se neopíjím.
Přítelkyni jsem schopen tolerovat přiměřenou konzumaci alkoholu, ale každá její návštěva akce, kde se pije alkohol, je pro mě stresová záležitost – nevím, zda to přítelkyně zvládne. Její opilství je navíc spojené s hlučností, je středem pozornosti, své chování nedokáže kontrolovat. Další den následují výčitky, omluvy chování…
Sám nejsem zastáncem úplné abstinence, spíše kontrolovaného pití, ale nejsem si jist, zda by to v případě mé přítelkyně pomohlo. Přitom má přítelkyně aktivně sportuje, domácnost vede vzorně, jsme bez dluhů a existenčních problémů, pravidelně cestujeme. Prosím o názor na popsanou situaci.
Jirka, 50 let
Názor odborníka
Dobrý den, Jirko,
děkuji za dotaz a důvěru se svěřit! Chápu, že situace s partnerčiným pitím pro vás musí být stresující. Píšete, že se přítelkyně párkrát do roka opije tak, že nad sebou ztrácí kontrolu, chová se hlučně a nepředvídatelně, má následně „okna“ a na události si nepamatuje. Také že téměř každý den konzumuje alkohol a někdy je schopna vypít i celou láhev vína. To vše mi už přijde alarmující, přestože zároveň píšete, že zatím spolu vedete poměrně aktivní život a nejspíš si i v jiných oblastech života spolu rozumíte.
Každopádně problém s alkoholem může časem výrazně narušit i váš vztah, společné trávení času, zájmy i chod domácnosti a v každém případě i významně poškodit zdraví vaší partnerky. A to jak psychické, tak fyzické.
Kde začíná závislost
Každodenní pití alkoholu, konzumaci vyšších dávek i ztrátu sebekontroly ve vztahu k alkoholu není dobré podceňovat. Je otázkou, jestli se u vaší partnerky ještě jedná o takzvané škodlivé užívání alkoholu, nebo už o syndrom závislosti. Musela by se blíže posoudit určitá kritéria:
- silné a obtížně zvladatelné puzení užít alkohol
- potíže v sebekontrole ve vztahu k alkoholu
- postupný nárůst tolerance (menší dávky už přestávají stačit, aby se dosáhlo původního uvolňujícího účinku)
- rozvoj odvykacího stavu po vysazení alkoholu
- postupné zanedbávání zájmů a běžných aktivit (alkohol se stává středobodem života)
- pokračování v užívání i přes zjevné škodlivé následky na zdraví
V každém případě i škodlivé užívání alkoholu je už rizikové a může se z něj časem rozvinout závislost. Výše uvedená kritéria platí i pro jakékoliv jiné návykové látky včetně užívání návykových medikamentů, což je také ve společnosti velmi častý a často opomíjený problém.
Život s alkoholem
Teď píšu nejen pro Jirku, ale pro všechny ostatní čtenáře s podobným problémem u blízkých. Co se týče alkoholu, patříme mezi jeho největší konzumenty na světě a problematika nadužívání se obecně ve společnosti bagatelizuje. Často se ve své praxi i jinde setkávám s názory, že v Česku je přece pití běžné, že je to součást národní kultury, že by bez pití alkoholu člověk neobstál ve společnosti, kde pije téměř každý, a podobně.
Bylo by dobré takové postoje přehodnotit a zamyslet se nad tím, co všechno alkoholu obětujeme. Ať už jako konzumenti nebo blízcí někoho, kdo má s alkoholem problém. Může to být partner, partnerka, rodič, sourozenec, dítě, kamarád… Stojí nás to čas, úsilí, zdraví, zájmy, peníze a přináší hodně trápení, narušených vztahů a mnoho dalšího.
V současné době koronavirové pandemie, nouzových stavů a lockdownů se problémy s alkoholem a dalšími návykovými látkami ještě prohlubují. Přinášejí totiž často rychlou úlevu a chvíle zapomnění. Ty si ale s odstupem většinou vybírají hodně krutou daň.
Člověk, který má potíže s alkoholem, si většinou dlouho nechce problém přiznat, chybí mu kritický náhled. Návyková látka bývá silnější než všechny dobře míněné rady a snahy o pomoc, i tak je ale dobré ho s jeho pitím otevřeně konfrontovat. Většinou se míjí účinkem, pokud začneme na toto téma diskutovat s opilým člověkem, je lepší počkat, až vystřízliví. V kocovině může být přístupnější a více naslouchat.
Je dobré nastavit určitá pravidla v domácnosti a trvat na jejich dodržování. Například nekupovat alkohol do domácnosti, snažit se věnovat aktivitám, které nejsou spojeny s konzumací, přes veškeré problémy dodržovat běžné každodenní úkoly a rituály. Nebýt k blízkému, který má problém s alkoholem nebo jinou návykovou látkou, příliš loajální a nesnažit se ho neustále omlouvat.
Můžeme mít i neadekvátní pocity viny, že za jeho návykové chování můžeme, nebo nás také dotyčný může z něčeho takového sám obviňovat, ale není to pravda. Za jeho chování neneseme žádnou zodpovědnost a nemůžeme ho mít pod kontrolou. To může jen on sám, my máme možnost si s ním otevřeně promluvit a nabídnout pomoc. To je vše. Co ještě se dá dělat?
- Uvědomit si, jaký dopad má jeho problém na nás, společné soužití a další členy rodiny, zvláště děti.
- Zkusit vyhledat adiktologickou poradnu, kde nabízejí možnost konzultací i pro rodinné příslušníky.
- Existují také krizové linky pro osoby s návykovým problémem a jejich blízké.
- Je také možné vyhledat skupiny Anonymních alkoholiků nebo jejich odnož pro blízké osoby alkoholiků – Al‑anon, kde můžete své pocity a zkušenosti sdílet s ostatními.
- Bližší informace o adiktologických službách jsou například na stránkách www.alkoholik.cz.
- Zvážit, jestli chceme ve vztahu nadále pokračovat, pokud dotyčný dál pokračuje v užívání, nedodržuje domluvená pravidla a nechce problém řešit.
V případě konfliktní situace, kdy je někdo z blízkých opilý a začíná se chovat agresivně, je dobré ihned přivolat policii. Zvláště když se jedná o opilého nebo jinak intoxikovaného muže, který má fyzickou převahu. V takových situacích může snadno dojít k násilí. V rodinách závislých se někdy násilnosti opakují; potom bych určitě zvážila možnost vykázání dotyčného z bytu nebo vyhledání organizace na pomoc obětem domácího násilí jako je Bílý kruh bezpečí nebo organizace ROSA.
Přeji hodně sil a držím palce!
Kateřina
