Dobrý den,
jsme spolu s přítelem téměř tři roky a přes rok spolu bydlíme v podnájmu. Oba jsme z úplné rodiny a bez dluhů. Do budoucna plánujeme svatbu a rodinu. Nedávno jsem však přišla na to, že doma tajně pije tvrdý alkohol a prázdné láhve schovává. Tento problém jsme vyřešili tak, že mi slíbil, že už to nikdy neudělá.
Netrvalo však dlouho a i přesto, že se tvrdého alkoholu zatím nedotkl, chodí domů opilý. Několikrát jsem se s ním o tom snažila mluvit, prosila jsem ho, aby konzumaci alkoholu omezil, protože mi to opravdu vadí, ale on to odmítá.Vždy mi naslibuje, že už se to nebude nikdy opakovat, ale vydrží to pár dnů a když zjistí, že je krize zažehnána, opije se zase.
Tento kolotoč se opakuje stále dokola a mně už pomalu začíná docházet trpělivost. Už mi začíná být nepříjemné vedle něj jen ležet v posteli a spím raději na gauči. Někdy se spolu kvůli tomu nebavíme i několik dní a má to samozřejmě vliv i na milostný život.
V našem vztahu jsem tím tahounem já. Starám se úplně o všechno. Odměnou za to mi pak je jen to, že chodí přítel opilý a že mě nikdy ničím příjemně nepřekvapí a nepotěší, i když si o to řeknu.
Momentálně mám v hlavě takový zmatek, že ani nevím, jestli s ním chci vůbec být. On je moc hodný člověk a když chce, tak se ke mně chová moc pěkně. Tím mě vždy přesvědčí, že máme pěkný vztah, ale pak se ukáže jeho druhá stránka, která mě přesvědčuje o opaku.
Jsem z toho zoufalá. Kdybyste si našli chvilku mi odpovědět a poradit, byla bych moc ráda. Pěkný den.
Pája
Názor odborníka
Dobrý den, Pájo,
ve svém příběhu popisujete proces, který se odehrává ve většině vztahů, kde je jeden z partnerů alkoholik. Opakující se eskapády s alkoholem ze vztahu pomalu vytlačují lásku, intimitu, důvěru a respekt. Z nepijící partnerky se stává mrzutá a podezíravá osoba. Nepředvídatelnost toho, v jakém stavu partner dorazí domů, vyvolává nejistotu, napětí a podrážděnost. Ujištění pijícího, že „dnes to bylo opravdu naposledy“, přináší úlevu a naději, kterou záhy po jeho napití vystřídá beznaděj.
Krátkodobá abstinence problémového pijana znamená pro vztah zklidnění a pro nepijícího mnohdy pochybnosti o oprávněnosti požadavků na partnerovu střízlivost – až do doby jeho dalšího napití. Z původně rovnocenného partnerství se stává nepřirozený vztah připomínající vztah matky a nezodpovědného, zlostného dítěte. Člověk, kterého máme rádi, se kterým jsme toho tolik jsme společně prožili a plánovali, se mění před očima.
Plánovat další kroky, které mají být společné s člověkem, jenž je závislý na alkoholu, je riskantní. Je ale zapotřebí také říci, že alkoholismus je onemocnění. Dochází k němu na základě nerovnováhy organismu a psychiky a pravidelné konzumaci alkoholu. Ve většině případů si člověk chorobnost svého počínání uvědomuje a cítí se vinen nebo se stydí, a proto pije tajně nebo pití popírá. Pro soužití s takto nemocným člověkem je důležité, jaký postoj ke své chorobě zaujme. Zda se chce léčit a chovat se k sobě a ke svému okolí zodpovědně, nebo zda nezodpovědně a bezohledně vyhovuje svým nutkavým impulzům.
Záleží tedy Pájo na vás a na tom, zda si partnera máte ještě za co vážit, zda i přes všechny peripetie s jeho pitím je mezi vámi citové pouto (prosím nezaměnit za vztahovou závislost, tedy strach ze samoty). Pokud si odpovíte kladně, trvejte na návštěvě specialisty na závislosti, na léčbě a partnerově bezpodmínečné abstinenci. Doporučuji, abyste si přečetla na internetu články o závislosti, popř. si sehnala literaturu na toto téma, nebo také osobně zašla na konzultaci. Pokud partner bude s léčbou váhat, zpochybňovat její význam a vyhýbat se jí, dejte na své instinkty a začněte se osamostatňovat.
Přeji vám úspěšnou volbu svých dalších kroků.
Zdeňka Košatecká
