Pomalu si začínám myslet, že jsem nemocná.
Opravdu mne vystrašilo, když jsem byla tři dny ve velké nemocnici. Mimo bufíku a květin tam nebyly žádné obchody. A já jsem se přistihla, že si chci mermomocí něco koupit alespoň ve zdravotnických potřebách.
Prostě: skoro každý den si něco koupím. Nebo alespoň někomu, to mne taky zklidní. Jenže to stojí peníze! A není to kam dávat! A to jsem svoje nákupy rozšířila i na Evropu.
Několikrát za měsíc jsem v Německu, několikrát za rok ve Španělsku. Ani tam si nedám pokoj. Jsem opravdu velký profík: vím, kam stojí za to jít, kde co leží.
Jsem závislák?
Eva
Názor odborníka
Milá Evo,
kritéria závislosti jsou velmi jednoduchá: záliba se mění v závislost v okamžiku, kdy se z ní stává nutnost, kdy začíná škodit.
Pokud si dáte každý večer skleničku vína, protože ho máte ráda a zpříjemní atmosféru, je to v pořádku. (I když, i tehdy bych vám radil každoročně měsíční pauzu. Sama jste si všimla, že závislost si člověk často uvědomí až v okamžiku, kdy o „drogu“ přijde…) Když pak zjistíte, že bez alkoholu neusnete nebo se neuvolníte, máte problém. A nemusí to rovnou znamenat, že jste alkoholik – prostě máte problém.
Podobně je to i s nakupováním. Pokud je z toho už více starostí než radosti a pokud už možná ani nechcete, ale musíte, chce to změnu.
Prvním krokem je, uvědomit si, že to možná chce změnu. A ten máte úspěšně za sebou. Tak jen nepolevit :)