Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Potíže ve školce: Zjistěte, jak se tam dcerka skutečně má.

19. 12. 2011

Dobrý den,

mám dvojčátka, holčičky, v prosinci jim bude pět let. Od září nastoupily obě do školky a celkem vše probíhalo dobře. Chodily domů po obědě. Jakmile jsem nastoupila do práce a musely začít ve školce spinkat, nastal problém u Anetky – začala plakat. Nejdříve jen občas, že tam není holčička, se kterou si hraje a že chce jít po obědě domů.

Snažila jsem se jí vysvětlit, že děti bývají nemocné, tak pokaždé do školky nejdou a že tam má sestru Elenku, tak si můžou hrát spolu. Nebo že jsou tam i jiné děti. Jakž takž to zabralo, ale v listopadu začala brečet každý večer před spaním, ráno byla vzhůru už v půl šesté a zase brečela. Jakmile si vzpoměla na školku, brečela klidně i celý víkend. Ptala jsem se jí, proč tam nechce. Odpověď byla, že tam nechce spinkat, že musí moc dlouho ležet a mít zavřené oči a že se nudí a chce si hrát.

Tak jsme se po domluvě s paní ředitelkou domluvily, že spinkat nepůjdou a budou si obě vedle ve třídě kreslit. To ale zabralo jen na několik dní a brečíme znovu. Zatím jen ráno, když jdeme do školky, ale drží se mě a nechce, abych šla do práce. Chce, abych zůstávala ve školce s ní. Když se zeptám, proč do školky nechce, říká, že tam nechce chodit na dlouhé procházky. Prý pořád musí jíst a pak jí bolí břížko, nechce si po obědě, když děti spinkají, ani kreslit. Je mi jí moc líto, že je z toho tak nešťastná, ale říkám jí, že do školky se chodit musí. Není tam úplně sama jako jiné děti, má tam sestřičku, ale nepomáhá to.

Renata

Názor odborníka


Dobrý den, Renato,

děkuji za váš dotaz a vaši důvěru. Vnímám nepříjemnost situace, ve které jste se jako máma ocitla, a napětí, které z toho plyne. Je znát, že se hodně snažíte zařídit co je ve vašich silách, abyste dceři pobyt ve školce zpříjemnila – domlouváte se s paní ředitelkou na nestandardním režimu, dceři nasloucháte a snažíte se najít příčinu.

Ve vašem popisu situace mi však chybí důležitá informace – ačkoli je subjektivní pocit vaší dcerky velmi důležitý a nelze jej brát na lehkou váhu, bylo by dobré vědět, jak se jí ve školce skutečně daří, když tam nejste. Co je vidět zvenčí? Zapojuje se do kolektivu, hraje si s ostatními dětmi? Pláče i ve školce? Vědět, co se ve školce vlastně děje, když vy tam nejste, je velmi důležité. Zkuste si o tom popovídat s učitelkou, která má vaší dcerku na starost. Poproste jí, zda by věnovala zvýšenou pozornost Anetčinu chování, náladě, zapojování se do kolektivu a zkusila pojmenovat, co Anetce ve školce schází. Pokud je s vaším odchodem aktivní, komunikuje s ostatními dětmi a zkrátka není evidentně nešťastná či izolovaná, není důvod se znepokojovat.

Při separaci od rodičů a s nástupem do školky je u některých dětí běžné, že začnou být zvýšeně plačtivé, do školky chodit nechtějí. Vyžadují přítomnost rodiče a to i tehdy, když je ve školce vše v pořádku. Rodič je tím samozřejmě znejistěn (zvlášť je-li to dobrý, pečlivý a citlivý rodič, což vy zjevně jste), dítě to cítí a může nastat jakýsi bludný kruh. V takové situace můžete zkusit několik věcí, které vám i dcerce chození do školky mohou usnadnit:

První je pravidlo, které sama od začátku dodržujete – zachovat laskavý, ale pevný přístup. Dejte dcerce najevo účast, ale zachovejte klid a přístup, že je vše jak má být. Smutek dítěte je přirozený, bylo by však chybou jej prohlubovat. Pláč dcerce nikdy nevyčítejte. Loučení s dítětem nikdy příliš neprotahujte a stejně tak neprotahujte pobyt ve školce (dítě musí vědět, že je na rodiče spolehnutí, tj. chodí si jej vyzvednout ve stejnou dobu, co nejrychleji atd.). Dejte také dcerce najevo, že pro ní přijdete co nejrychleji, jak to bude možné (a dodržujte to).

Ráno před odchodem do školky se pokud možno vždy pokuste zůstat vlídná a klidná, nenechte se pláčem vyvést z míry. Zkuste z odchodu do školky (jak doma, tak po cestě) udělat něco příjemného – ráno může pomoci mluvit s dcerkou o vašich společných plánech na odpoledne, snídaně, na kterou by se mohla těšit, je-li možné pojmout cestu do školky hravou formou, i to může být užitečné. Vzít cestu do školky jako zajímavou procházku není vždy možné, ale pokud tuto příležitost máte, využijte ji.

Hodně může pomoci hračka (plyšák, maňásek), která by byla jen pro dcerku a o níž byste dcerce spiklenecky mohla říct, že ji ve školce bude chránit, že bude pořád s ní a dávat na ni pozor za vás.

Nevím, zda máte tu možnost, ale někdy je dobré využít třeba prarodiče a alespoň jednou týdně dítě (ve vašem případě děti) vyzvednout po obědě.

Také se aktivně zajímejte o to, jak se dcerka ve školce měla, zeptejte se na paní učitelku, na kamarády, reagujte na vše, co vám dcerka o školce povídá – posílíte tak pocit, že školka a domov nejsou nějaké úplně odlišné světy.

Vždy, když se povede dosáhnout nějakého úspěchu (méně pláče, hezká cesta do školky, pěkný obrázek dcerky, snědený oběd atd.), nezapomeňte dcerku pochválit.

Situace se s největší pravděpodobností zlepší. Pokud by se však nelepšila nebo byste se dozvěděla, že má dcerka ve školce problémy – pláče, je izolovaná, bylo by dobré vyhledat služby pedagogicko-psychologické poradny – jsou tam odborníci, kteří vám určitě dokáží dále poradit a pomoci.

Přeji vám i dcerce co nejvíce veselých dní!

Diskuse 0

Alena Černá

Psycholožka, psychoterapeutka

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.