Dobrý den,
už nevím, jak dál. Bohužel s manželem už dlouhodobě nespíme a přestáváme si i rozumět. Jsme spolu 14 let, z toho 5 let manželé. Nyní máme skoro dvouletého syna.
Já nemám chuť ani touhu s manželem spát – nevím proč. Možná jsme měli příliš mnoho vztahových problémů, které jsme většinou vyřešili tím, že jsem ustoupila a řekla si, že za to můžu já. Dříve mi to hodně vyčítal, a tak jsem s ním spala z donucení, což se neosvědčilo. Říkal, že si najde milenku a že se nemůžu divit, když s ním nespím.
Časem jsem našla jeho zprávy s nějakou ženou a začala žárlit a kontrolovat ho. Když jsem ho konfrontovala, řekl, že je to moje chyba, ať s tím něco dělám. Zahesloval si telefon, chat a řekl, že mi do toho nic není, že to je jeho soukromí. To má sice pravdu, ale mě se to také týká. Prý kdybych neslídila, tak bych nic nevěděla.
Zkusili jsme to spolu znovu. Pak se to zlepšilo, až jsme se rozhodli pro miminko. Už v těhotenství se začal zase stranit, často nebyl doma, šel třeba se psem na 5 hodin ven. Znovu jsem ho začala podezřívat z nevěry, bohužel jsem ji nemohla prokázat. Skoro celé těhotenství jsme spolu nespali a v podstatě nespíme doposud. Už v těhotenství jsme si přestali i rozumět, neustále jsme se hádali, křičeli a bavili se o rozvodu.
Většinou, když se hádka vyhrotí (a je to i prkotina), řekne mi: tak se odstěhuj, když se ti to nelíbí, najdi si někoho jiného. Když navrhnu poradnu, tak prý už udělal dost a neví, jestli to chce ještě řešit. Cítím se poníženě, ale co dál?
Renata
Názor odborníka
Dobrý den,
děkuji vám za dotaz i za důvěru. Přemýšlím nad tím, co je vlastně tím problémem, se kterým chcete poradit. Vím, zdá se, že to má být poslední věta vašeho dotazu, kde se ptáte: „Co dál?“. Mě osobně ale napadá spousta jiných otázek…
-
Například, kolik z těch 14 let, co jste spolu, jste spolu byli spokojení?
-
Proč zůstáváte (oba) ve vztahu, když v něm jste spokojení?
-
Proč jste s manželem přestala chtít spát? (Říká se, že problémy v sexu jsou jen projevem jiných problémů v manželství, a že když spolu lidé nespí, znamená to jiný vážný problém. Ale na druhou stranu jsou také spokojené vztahy, kde spolu lidé nespí a vztahy konfliktní, kde sex je naopak to jediné, co funguje.) Ale čím se stalo, že se to na čas zlepšilo?
-
Píšete, že nemáte chuť spát s manželem. Znamená to, že nemáte chuť na sex vůbec? Nebo jen na sex s manželem?
-
V čem vlastně spočívá ten problém (kromě sexu), který mezi sebou máte? Jak začal? Co ho zhoršuje? Je to někdy lepší?
-
Máte svého manžela ještě ráda? A on vás?
-
Co přesně vás ponižuje?
-
Jaký je vztah manžela k vašemu synovi? Lepší než k vám nebo stejný?
-
Co vlastně od vztahu (obecně i od vztahu s manželem) očekáváte?
Je mi jasné, že jsem vám zatím asi moc neporadil. A nevím, jestli to bude lepší. Myslím si ale, že byste si měla (měli) ujasnit, co vlastně chcete. Jestli vztah zachraňovat (na to musí být dva), nebo jestli se raději nemáte v klidu rozejít. Vím, máte syna, ale i pro děti je někdy lepší, když vidí, že se rodiče sice rozešli, ale dokážou se domluvit a vyjít spolu, než když jsou sice oba rodiče doma, ale stále se hádají.
Vaše situace je komplikovaná v tom, že ta nepohoda už trvá příliš dlouho. Vy i manžel jste asi udělali nějaké chyby… Respektive, někde se někdy stala chyba a někdo na ni „chybně“ zareagoval a druhý mu oplatil další „chybnou“ reakcí a už jste se vezli na tobogánu patologických vztahových vzorců. Pokud to chcete napravit, je zapotřebí, abyste si oba nejprve ujasnili, zda spolu chcete nadále být. Pak musíte dokázat minulost uzavřít a navzájem si vyjasnit, co jeden od druhého očekáváte a chcete. Říci si, co se vám na sobě vzájemně líbí a nelíbí, co jste schopni změnit a co jste ochotni tolerovat.
Poradna (kterou navrhujete) vám k tomu může pomoci, ale můžete to zvládnout i bez ní. Záleží na tom, zda budete oba chtít. A pokud jeden z vás už nad vztahem zlomil hůl, měl by druhý v sobě najít zbytky hrdosti, abyste mohl vztah kultivovaně ukončit.
Držím vám palce,
Pavel Král
