Zdravím.
22 let mám přítele. On ženatý, já vdaná. Celou dobu jsme byli natolik opatrní, že nikdo z našich partnerů nikdy neměl sebemenší podezření. Chvilky strávené spolu jsme si vždy maximálně užili. Touha jednoho po druhém léty neubývala. Naopak, toužili jsme po sobě stále.
Před dvěma lety jsem ovdověla. Začali jsme se vídat častěji, párkrát přespal, společná rána byla úžasná. Dokázali jsme si povídat o spoustě věcí, pomáhal mi, jak se dalo, a vášeň mezi náma byla nezkrotná. Na konci prosince u mě přespal, ráno mě nechal spát, což se nikdy před tím nestalo, a odešel na pracovní schůzku. Večer předtím slíbil, že se vrátí po schůzce a uděláme si hezký den. Dopoledne zavolal, že se jednání protáhlo a už to za mnou nestihne. Jeho jindy vášnivé SMS se změnily v oznamovací zprávy.
V únoru jsem začala pozorovat, že se něco děje. Párkrát jsme zašli do podniku na kafe, když jsem si vyprosila schůzku. Podle něj je všechno mezi náma v pořádku, akorát má moc práce a starostí. Dokážeme si u kafe povídat, má ruku na mojí noze, líbáme se, ale zmizel chtíč a úplně i sex. Vyhýbá se mi, sám od sebe nenapíše, nezavolá.
Tento měsíc slaví padesátiny. Při posledním rozhovoru, kdy jsem se snažila z něj zase něco dostat, co se to mezi námi stalo, mi řekl, že blížící se padesátka ho psychicky natolik vyčerpává a deptá, že není schopen dosáhnout erekce. Chci ho zpátky. Jsem vyčerpaná, nejím, nespím, nedokážu se pořádně soustředit, myslím jen na náš problém. Jak z toho ven?
JCH
Názor odborníka
Dobrý den,
při čtení vašeho dotazu mi hlavou běželo několik myšlenek, o které bych se s vámi ráda podělila. Bude pak na vás, zda vám některé z nich přijdou zajímavé a necháte je na sebe působit. Či vám pomohou k tomu, abyste nalezla odpověď na to, co vás trápí.
První věc, která mi běžela hlavou, je to, že díky úmrtí vašeho manžela došlo k určité změně situace, určité nerovnováze – vy jste nyní svobodná (tím pádem volná), váš partner je stále ženatý (tím pádem i stále zadaný). Přemýšlím, nakolik tato nerovnováha a s ní spojená možná očekávání na obou stranách mohou ovlivňovat váš vztah. Zajímalo by mne, jak tuto změnu prožíváte? Změnila se nějak vaše očekávání či plány, které vůči partnerovi máte? Hovořili jste spolu o tom, jak váš vztah bude dále pokračovat (bude stále milenecký nebo dostane jinou formu), jakou bude mít do budoucna podobu?
Píšete, že ke změně chování došlo ze strany partnera k vám (nedostatek času, vymizení chtíče a sexu). V tomto bodě bych vám nabízela otázku, zda i vy na sobě vnímáte nějakou změnu chování vůči němu. Napadá mě, že pokud nedošlo k vyjasnění požadavků, které vůči společnému vztahu máte, je možné, že váš partner může mít obavy z toho, že po něm budete chtít víc, než bylo dosud zvykem (rozvod, společné bydlení, více společného času aj.). Tyto jeho obavy se pak mohou promítat jak do tendencí s vámi trávit společný čas, tak i do oblasti sexu.
Píšete, že se vám podařilo s partnerem pohovořit a že se vám svěřil s problémy s erekcí. Z tohoto mám pocit, že k vám má partner důvěru a dokáže s vámi hovořit i o obtížných záležitostech. Napadá mě, zda by se takto podobně nedaly probrat i vaše obavy, které aktuálně prožíváte. Je možné, že si partner ničeho nevšiml nebo nevěděl, že vás změna jeho chování tolik zasáhla, případně se mohou objevit další témata a otázky, které je možné společně řešit (mě osobně napadá například prozkoumat to, co se stalo v prosinci, zda nedošlo k odhalení vztahu manželkou, zda nemá partner jiné osobní problémy apod.)
Určitě by mi přišlo zajímavé se zamyslet i nad tím, co vy sama od tohoto vztahu očekáváte, co potřebujete k tomu, abyste v něm byla spokojená a šťastná a co vám tento vztah dává. Z vašeho dopisu vnímám, že je pro vás tento vztah hodně důležitý, ale také vnímám, že je aktuálně zdrojem starostí (nejíte, nespíte, nesoustředíte se) a vy nevíte, co dál. Napadá mě, že kdybyste nechtěla být na hledání způsobů „jak z toho ven“ sama, je možné obrátit se na odborníka (psychologa či terapeuta), který by s vámi mohl vaši situaci prozkoumat, a společně byste pak mohli hledat odpovědi na otázky, které jsou pro vás důležité.
Budu vám držet palce!
Marie Kovářová
