Dobrý den,
se svojí přítelkyní (18 let) mám krásný dvouletý vztah, ale už od začátku našeho vztahu trpí nečekanými návaly úzkosti a strachu ze smrti.
Úzkost se většinou projevuje pozdě v noci nebo při tragických „momentkách“ ve filmech.
Vždy začne brečet a celá vystrašená mě objímat. Snažil jsem jí být vždy oporou a vysvětlit jí, že smrt není nic výjimečného a že v tak mladém věku se nemá čeho bát, ale bez výsledku.
Párkrát jsme to probírali a říkala, že začne přemýšlet o životě a o smrti a dostane strach, že jednoho dne umře a všechno jednou zkrátka skončí.
Obracím se proto na vás s prosbou, jak bych přítelkyni mohl pomoct, už jsem jí doporučoval odbornou pomoc, ale nechce. Strašně rád bych ji toho zbavil, nechápu ani příčinu takhle černých myšlenek, dětství měla šťastné, je chytrá, krásná, vždycky se dokáže bavit a v životě jí toho moc nechybí.
Budu vděčný za každou rozumnou radu.
Děkuji
M
Názor odborníka
Dobrý den,
strach ze smrti prožívá v určité míře a intenzitě někdy v životě pravděpodobně každý z nás a nemusí to být přímý důsledek náročného dětství.
Vyrovnávání se s vlastní smrtelností je proces, kterým vaše přítelkyně bude muset projít.
Myslím, že ji strachu ze smrti můžete zbavit jen těžko, a že to, koneckonců, ani není vaše úloha. Jste její partner, poskytujete jí oporu a podporu. Zbavení se nepříjemných strachu je ovšem v odpovědnosti vaší přítelkyně, nikoliv v té vaší.
Jen ona se může rozhodnout, kdy je její trápení ještě takové, že zvládne být na něj sama, a kdy už je takové, že by ocenila pomoc odborníka.
Držím palce vám oběma.
S pozdravem,
Vojtěch Lebduška
