Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné

Problémy řeším lhaním: Snažte se přijít na to, co opravdu chcete.

19. 2. 2014

Dobrý den,

je mi skoro 22 let a už od puberty mám potíže s řešením problémů ve svém životě. Mám na mysli takové problémy, které se objevují postupně. Například když jsem chodil na střední školu, zatajoval jsem rodičům docházku, známky a podobně… Zkrátka vždy, když se vyskytl problém, zamlouval jsem ho lží, co nejdéle to šlo. A opravdu pokaždé se mi to vymstilo.

Momentálně studuji vysokou školu, kterou jsem si sám vybral v domnění, že mi ukáže směr, kterým se mám vydat. Poslední půlrok jsem ovšem ve škole vůbec nebyl a všem opět tvrdím, že je vše v pořádku, že chodím do školy a učím se na zkoušky. Přitom to vůbec není pravda.

Živí mě rodiče, jsem na nich finančně závislý a to mě vnitřně poslední dobou neuvěřitelně tíží. Protože mám ale hodně flegmatickou povahu, dokážu si v tom do jisté míry „libovat“. Jako bych byl rozdělený na dvě části a ty mezi sebou válčily. Jedna se ráda válí, kdežo druhá řve ze všech sil, ať jdu "tam ven za dobrodružstvím“.

Mou velkou touhou je finančně se osamostatnit. Už mě nebaví trávit dny nicneděláním. Nevím, co od života čekat, vím jen to, že chci být šťastný a spokojený se svým životem. Nemám nejmenší ponětí, kde bych chtěl pracovat, nebo co by mě bavilo. Vím ale jistě, že učení mě nebaví a nechci tím promarnit dalších pět let.

Jak mám vyřešit lži, které jsem opět roznesl mezi své blízké? A je vysoká škola opravdu tak důležitým mezníkem v životě?

Bageta

Názor odborníka


Dobrý den,

děkuji vám za důvěru, se kterou se na nás obracíte.

Píšete, že máte potíže s řešením problémů a momentálně vás trápí vaše situace týkající se finanční závislosti na rodičích, neuspokojení ze studia vysoké školy a nejasnost v tom, co vlastně ve svém životě chcete, co by vám přinášelo spokojenost. Z toho, co říkáte, mi připadá, že jste na určité životní křižovatce a cítíte, že v tom, jak je to teď, nelze dál pokračovat.

Píšete, že se chcete finančně osamostatnit a že vás škola nebaví, ačkoli jste si ji sám vybral. To by mohla být určitá vodítka. Možná by bylo dobré zamyslet se nad tím, co byste uměl, mohl, chtěl, a třeba pak najdete i způsob, jak toho docílit. Určitě to bude od vás vyžadovat určité úsilí, aktivitu, výdrž, která, byť nemusí být úspěšná hned napoprvé, se vám jistě vyplatí a někam vás nasměruje, posune. 

Zvažte, jestli by vám byli nápomocní v hledání i rodiče. Pozitivně vnímám, že jste si sám vybral školu, rodiče vám nechali volnou ruku ve výběru a vy jste tenkrát věděl, co chcete. Když si s rodiči promluvíte, budete jim moci vysvětlit, jak věci prožíváte, a třeba to i vám pomůže si věci ujasnit. 

Na vaši otázku, jestli je vysoká škola opravdu v životě tak důležitá, se nedá jednoznačně odpovědět. Může být, ale také nemusí. Záleží především na vás, proč vlastně studujete, jestli studovanému oboru rozumíte, jestli vás baví. Můžete pak získat lepší uplatnění, ale také nemusíte. Pokud se rozhodnete pokračovat ve studiu, napadá mě ještě možnost dálkové formy studia, kterou umožňuje celá řada vysokých škol.

Přeji hodně sil k vykročení a vytrvalosti při překonávání překážek na cestě, kterou si vytyčíte.

Yvonne Holčáková        

Diskuse 0

Yvonne Holčáková

Psycholožka, poradkyně rozvoje osobnosti, lektorka

www.psychoterapieporadna.cz

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.