Dobrý den.
Jsem studentem VŠ. V posledních několika měsících u sebe zaznamenávám problém, který mi komplikuje život.
Každému mladému muži se občas zalíbí nějaká dívka, stejně tak i mně. Jednou za čas se mi ale nějaká dívka zalíbí víc než jen tělesně. Seznámím se s ní, ale když to nedopadne dobře, zjistím nezájem o něco víc než jen kamarádství, tak mě to dost mrzí, psychicky mě to ničí.
Příklad – před pár týdny jsem se začal s jednou dívkou zdravit, pak jsme se začali bavit, potkali se venku apod. Mně se hned z neznámých příčin začalo zdát, že má o mě zájem. Ať už měla nebo ne, začal jsem jí strašně řešit, pořád přemýšlel, spekuloval, vymýšlel. Vše moc analyzuji. Trápí mě nejistota, že nevím, na čem jsem. Ztrácím nadhled, racionální myšlení.
Často mě netrápí tolik neúspěch, ale otazníky v hlavě – že nevím, jestli je výsledek definitivní, proč to tak je atd. Nedokážu to ani přesně popsat. V tomto příkladu např. neustále řeším, co jsem udělal a neudělal špatně. Při takovémto úpadku mám období deprese, nelíbí se mi nikdo jiný, velmi mě mrzí nebýt s tím člověkem, nedokážu se jaksi „probrat“.
Naštěstí se tyto problémy zatím vždy vyřešily – po určitém čase jakoby ustoupí mé zatmění a vše úplně chápu, otázky se mi zodpoví samy, uvědomím si, co jsem dělal špatně, kde byly chyby, často se dokonce divím, proč jsem to vlastně řešil, co jsem na ní viděl.
Chtěl jsem vás tedy požádat o radu, zda se jedná o depresi, která zrovna dopadá na oblast vztahů, či nějakou citovou nerovnováhu? A co dělat?
Děkuji
Petros
Názor odborníka
Dobrý den, Petrosi,
píšete o peripetiích, které doprovází vaše seznamování se s děvčaty, o tom, jak se vám občas nějaké děvče zalíbí a jak vás následně trápí nejistota a nadměrné analyzování.
Vlastně jste mě svým dotazem přivedl ke vzpomínkám na moje seznamování, na první lásky, ty platonické i více než platonické. V některých věcech, o kterých píšete, se i vidím. A myslím, že pro mě to bylo tak, že jsem si to všechno hezké, ale mnohdy i složité a utrápené prostě musel prožít. No a nebyla vždy kdovíjaká selanka. A asi ani pro vás mnohdy není.
Píšete o tom, jak se snažíte přijít na kloub tomu, čím to je, že vaše snažení o nějakou holku přišlo nazmar. Víte co, já myslím, že na to většinou my muži ani nepřijdeme, co že to vlastně bylo, co danou slečnu odradilo či naopak oslovilo. Myslím si, že vztahy mezi muži a ženami jsou více o citech než o rozumu. Ony i ty city mají své zákonitosti. Ale velká část z nich zůstává takříkajíc "v utajení“. Vzpírají se racionální analýze. Můžeme jim naslouchat, tušit je, prožívat, užívat. Ale snaha je jednoznačně uchopit rozumem mnohdy selhává. Takže si z toho, že vám to nejde, nic nedělejte. Nejde to perfektně asi nikomu.
Možná by bylo na místě zkusit dát i nějakou radu. Hmm…no snad jen abyste to prostě zkoušel dál. Zkoušel s děvčaty být, v jejich společnosti, občas nějakou někam pozval, třeba i takovou, u které není váš tep hned jako splašený. Prostě si na ženskou společnost zvykal, užíval si jí bez velkých očekávání. No, už když to čtu, tak si říkám, že se to snadno píše, ale hůř dělá. Ale přesto vás chci v tomto podpořit. Nejistota k tomu všemu patří, bez ní to většině z nás nejde.
Zmiňujete, že ono trápení vždy tak nějak odezní, odplyne, zatemnění ustoupí. Třeba by pomohlo si to připomenout i ve chvílích, kdy ho prožíváte naplno, a zdá se, že je situace bezvýchodná. Svět se stále mění a my s ním. Mimo jiné je v tom i naděje, že jednou se vaše zalíbení v nějaké dívce setká s podobnou odezvou na druhé straně. Chce se mi napsat, že je to jen otázka času.
Píšete taky, jestli se nejedná o depresi, která se projevuje v oblasti vztahů. Takto z jednoho dotazu to nedokážu posoudit. Může jít o celkem běžné trápení, ale taky nemusí. Hádal bych spíš na vyšší nejistotu ve vztazích a následné trápení se a sebe‑zpochybňování. Pokud si chcete být jistý, tak bych doporučil návštěvu klinického psychologa, který je schopen s vámi promluvit a provést případnou diagnostiku. Není to žádná ostuda, jde vlastně o formu péče o sebe.
A kdybyste s tímto tématem chtěl popracovat psychoterapeuticky, tak je to taky možné. Asi bych vám pak doporučil spíš psychoterapeuta muže.
Přeji hodně odvahy při překonávání nejistoty.
Jakub Koutný
