Dobrý den, už dvakrát se mi zdálo, že jsem někoho brutálně zabila. Bylo to z pocitu sebeobrany. Překvapilo mě ale, jak jsem byla krutá. Dotyčného jsem osobně neznala. Nevíte, jaké potlačované pocity by to mohlo představovat, co by to mohlo znamenat?
Petra Vesovska
Názor odborníka
Milá Petro, „už starý Freud“ označoval sen za královskou cestu do nevědomí. Zároveň tvrdil, že je to pacientův sen, on ví, co to znamená. Terapeut mu může pomoci třeba správnými otázkami a až když toto selhává, může zkusit přijít se svou interpretací. S vědomím, že je to jen nápad, který nemusí být správný.
Takže nebudu znesvěcovat tuto cestu tvrzeními stylu „je to potlačená agrese“, „měla byste se naučit bránit“ apod., a zkusím vám raději navrhnou pár otázek.
Zkuste si ten sen vybavit podrobně. Kdyby to šlo, vžít se znovu do atmosféry snu. A sama si odpovězte. Jaké pocity cítíte? Jak tyto pocity souvisí s vaším životem? Jak s nimi zacházíte, když se objeví? Překvapilo vás, jak jste byla krutá, v tom snu, nebo až po probuzení?
I kdybyste nepřišla na žádnou emoci, může to mít význam – může to souviset s nevnímáním něčeho. Tolik brutality, a já nic necítím…
A když budete mít hotovo, můžete sáhnout k modernějším metodám (i když i ty máme nějaký ten pátek). Zkuste totéž, ale z pozice ostatních postav toho snu. Tedy, zkuste si představit, že jste ta zabitá, zabíjená bytost. A jak ten sen prožívá. Případně další postavy, pokud tam byly. Třeba nějaký pozorovatel.
A kdybyste měla vážně chuť, stavte se za nějakým šikovným terapeutem. Sny jsou zřejmě tak složité také proto, že se v nich snažíme pravdu ukrýt před námi samými, takže to podstatné ze snu nám často uniká i v bdělosti. Více nám o snu zpravidla dojde, když své úvahy někomu říkáme nebo když si je píšeme.
