Dobrý den,
mám pětiletého syna, který začal v září chodit do předškolní třídy MŠ. Prvních pár dní zvládal naprosto v pohodě. Ale přišel velký zlom. Od té doby není jediný den, kdy by si paní učitelka nestěžovala na to, jak ve školce zlobí.
Začal být agresivní na děti ve třídě – mlátí je, jedné holčičce chtěl dokonce vypíchnout oko vidličkou. Když neusne po obědě, budí ostatní děti… Když mu paní učitelka nadává, údajně se jí směje do obličeje. Doma se takto ale nechová.
Včera si zase paní učitelka stěžovala, že když po obědě neusnul, vzala si ho do třídy, aby ostatní děti nechal spát. Když ho tam nechala samotného, ostříhal nůžkami všem voskovým pastelkám špičky. Učitelka mi řekla, že už mu vyhrožovali i polepšovnou, což mi přijde poněkud drastické, ale s ním to ani nehne.
Je možné, že takto reaguje na změnu učitelky, či nástup nových povinností s předškolní přípravou? Jak mu vysvětlit, že se chová špatně? Každý den mu domlouvám, každý den mi slíbí, že zítra bude hodný. Výsledek je ale pokaždé stejný.
Má sice někdy problém s trvdohlavostí, ale zjistili jsme, že když na něj jdeme mile a bez nátlaku, po chvilce otočí a udělá to, co je po něm požadováno. Jak ale vyřešit jeho chování ve školce?
Prosím, poraďte mi, co s tím. Je mi samozřejmě nepříjemné každý den řešit ve školce nějaký problém. Máme ještě jedenáctiletou dceru a s tou jsem nikdy nic takového neřešila.
Nevím, jak dál, hlavně bych ale byla ráda, aby syn byl ve školce spokojený.
Děkuji za radu a přeji hezký den.
Klára
Názor odborníka
Dobrý den, Kláro,
nedivím se vám, že si nevíte rady. Je těžké si vysvětlit, čím to je, že se chování vašeho syna tak změnilo. Pokud bylo do té doby jiné, hledala bych opravdu souvislost s něčím, co se v jeho životě změnilo. Můžete hledat ve změnách ve školce, v rodině – nepíšete třeba, jak na jeho chování reagují další členové vaší rodiny. Také se můžete zeptat syna. Možná vám něco důležitého dokáže říct sám. Děti někdy o věcech, co je trápí, začnou mluvit samy, když dostanou prostor a mají důvěru. Ta se bohužel vyhrožováním polepšovnou nevybuduje.
Čtu, že jste se snažila synovi domluvit a vysvětlit mu, že se chová špatně. Ano, je důležité mu říct, že se vám jeho chování nelíbí a důsledně dodržovat pravidla, ale s vysvětlováním bych to nepřeháněla. Ani bych po něm nežádala sliby, že se polepší. Spíš bych se ho ptala, v čem je to pro něj ve školce teď jiné než dřív. Zdá se, že máte dobrou zkušenost s přístupem bez nátlaku. To je moc fajn, můžu vám jen doporučit dělat dál to, co funguje.
Ještě si znovu čtu vaše zmínky o tom, jaký mají přístup v MŠ. Nedokážu to posoudit z pár vět, ale nezdá se mi šťastné ani to vyhrožování polepšovnou, nadávání, ani to, že je dítě ponecháno samo ve třídě, protože nechce spát. Píšete o změně učitelky, tak by mne nazajímalo, jestli je synův přístup stejný ke všem učitelkám ve školce nebo s někým vychází líp či hůř. Možná bych zkusila promluvit s více osobami ve školce a požádala paní učitelky o spolupráci. Možná je to jen můj pocit, ale zdá se mi, že takto jste spíše v pozici napomínaných rodičů, na které je kladen nárok, aby spravili chování dítěte ve školce.
Přeju vám hodně sil!
Jana Brzkovská
