Dobrý den,
mám velkou prosbu ohledně svého syna. V pěti letech měl jeden epileptický záchvat, na který se léčil do 12 let, ale mezi tím už u něj začínaly deprese: dostal na něj Citalec.
Měl ty deprese spojené s tiky – třeba krčil neustále nosem nebo čelem. Po lécích se to na nějaký čas zlepšilo, ale léky pak už nepomáhaly tak na psychiatrii dostal Asentru místo toho Citalecu a k tomu ještě Rispolux když to bylo horší. (Měl také tu poruchu obsedantní, pořád si umýval ruky.)
Nyní tiky už nemá, ale má jiné nutkání a je z toho celý nešťastný. Je mu 16, je na střední škole a dělá násilné zívání třeba i 10 minut nebo rychlé pokašlávání. Zavírá se na záchod, ať ho nikdo nevidí, je to ve škole složité. Říká, že ho to nutí, nedokáže přestat, vysiluje ho to.
On má ještě k tomu ADHD a je trochu infantilní: chová se naivně dětinsky, škola je peklo, i když je mezi samýma holkama. Ony to vnímají, vidí ho, jak se odlišuje.
Chodíme na neurologii i na psychiatrii a léky, co dostal nepomáhají. Prosím, poraďte, co by mohlo pomoci, nebo které léky, ať naší lékařce napovím. Děkuji moc za odpověď.
Selena
Názor odborníka
Milá Seleno,
děkuji vám za důvěru a předem upozorňuji, že moje odpověď bude jen na obecné úrovni, protože neznám podrobně to, co bych znát potřeboval – dokonce ani léky, které váš syn v současnosti užívá.
To znemožňuje jakoukoliv „nápovědu“, protože jednotlivé léky se nemohou libovolně kombinovat.
V každém případě je k léčbě psychofarmaky (farmakoterapii) vhodná v takto složitých případech souběžná psychoterapie. Nejlepší by bylo začít kognitivně‑behaviorální metodou, možná by ale byla vhodná spíš rodinná terapie – to by bylo dobré konzultovat s psychiatrem.
Z každého místa je možné obrátit se v případě potřeby na některou psychiatrickou kliniku: z praktického důvodu nejlépe na tu nejbližší, kde mohou mít více zkušeností s komplikovaným průběhem psychické poruchy.
Optimistická zkušenost říká, že řada obtíží ustoupí po skončení puberty. Přeji vám dobrý výsledek léčení a všechno dobré!
Radkin Honzák
