Dobrý den,
moc bych prosila – a to i čtenáře – o názory na můj problém.
V jeho centru je moje tchyně. Od začátku našich vztahů jsem si začala všímat, že preferuje svoji dceru, které bude brzy 50 let, před mým manželem. Dcera je vyčůraná osoba, která se výborně vyzná ve vytahování peněz z rodiny a ze svých bývalých manželů tím, že si hraje na „rozvedenou chudinku“. Z mého manžela vytahala desetitisíce, čemuž jsem učinila přítrž.
Naše vztahy s tchyní se pokazily ve chvíli, kdy jsem zjistila, že tchyně navádí svoji dceru, aby odmítla zaplatit mému manželovi dluh, který vůči němu má – v řádech statisíců. Že je to v „rodině“. Musím se ale dívat na to, jak její dcera vyhazuje peníze za šaty a parfémy, posílá své skoro dospělé děti na výlety do Londýna, a my „sušíme hubu“, protože manžel není schopen si dluh vybojovat.
Když jsem tchyni řekla, že ty peníze potřebujeme, vyjela na mě jako saň s tím, že její Janička nic platit nemusí. Po porodu tu tchyně byla chvíli a prý že musí domů, vařit manželovi. U své dcery je ale klidně týden, to najednou vařit nemusí. Ačkoliv malou miluje, přesto se snaží být u nás co nejméně.
Sice jsem přímá, ale ve vztahu k ní se dost držím. Zkoušela jsem s ní mockrát mluvit, vysvětlit jí, že pomoc potřebuji, ale na ni to neplatí. Úplně stejně se chová i teď, když mě čeká operace nohy a nemůžu skoro chodit. Dokonce říká, že si ty bolesti vymýšlím. Pomoc po operaci mi odmítla a jediné, oč jí jde, je sebrat mi dítě a odvézt si ho k sobě, což nikdy nedovolím. Díky…
Míla
Názor odborníka
Dobrý den,
děkuji za váš dotaz i za důvěru. Popisujete chování vaší tchyně a švagrové. Nemám však tušení, jak se k celé situaci staví váš manžel. Stejně tak nepíšete, jak se cítíte vy. Co osobně z vašeho psaní vnímám já, je velké naštvání, zklamání a snad i křivda. Myslím, že spoustu lidí by popudilo, kdyby jejich tchyně naváděla k nevracení peněz. Stejně tak se může zdát nespravedlivé, že po porodu u vás je chvíli a u své dcery třeba i týden.
V odpovědi jsem omezena pouze tím, co jste napsala. Kdybych mohla, asi bych se vás více detailně doptala na to, co byste si nejvíc přála. Jak jsem to pochopila já, tak je to otázka pomoci. Přála byste si, aby vám tchýně byla více nápomocná? Aby držela s vámi, když si přejete vrátit peníze? Také aby vám byla k dispozici, když potřebujete?
Co se týká půjčených peněz vaší švagrové, nepíšete, jestli peníze půjčil manžel sám, ze svých zdrojů, či to byly vaše společné peníze. Také nevím, jak byly nastaveny podmínky půjčky a jestli se manžel snažil peníze získat zpět nebo je to spíše vaše iniciativa. Pokud peníze byly pouze manžela, je to jeho záležitost a je na něm, aby to celé vyřešil (pokud bude chtít). Jestli peníze byly z vašeho společného jmění manželů, nedluží švagrová pouze vašemu muži, ale i vám a máte podle mě právo částku vyžadovat zpět i vy osobně. V této záležitosti bych vám ovšem doporučila obrátit se např. na občanskoprávní poradnu a získat právní informace, jak by šlo v této záležitosti postupovat.
A v souvislosti s pomocí tchyně, když ji potřebujete, bych vám chtěla napsat, že pomoc se vynutit nedá. Samozřejmě chápu naléhavost. Technicky vzato tchyně švagrové možná opravdu pomáhá víc a nechci tu hodnotit, zda je to spravedlivé, či ne. Jen se zamýšlím nad možnými důvody, proč tomu tak je. Tchyně opravdu může preferovat dceru před synem. Ale také uvažuju, jestli se prostě u dcery nemůže cítit lépe než u vás. Myslím z toho hlediska, že vy proti ní něco máte, ona to může cítit a nemusí jí být příjemné u vás trávit čas. Třeba se pletu, ale jen mě napadl takový jiný pohled na celou věc.
Píšete, že má vnučku ráda. Nevím, jestli jsem to správně pochopila, že by si vaši dceru na hlídání odvezla k sobě a nehlídala ji u vás. Pokud je to tak, jak píši, pak to ale není o tom, že by vnučku nepohlídala, ale že to neudělá podle vašich představ. Nechce ji hlídat u vás doma. Pokud nedovolíte, aby vaši dceru odvezla s sebou, je to jen vaše rozhodnutí, na které máte právo zase vy. Potom by byla situace taková, že s vámi může mít konflikt, ale s vnučkou ne.
Oceňuji vaši snahu s tchyní promluvit, vysvětlit jí, že pomoc potřebujete. Pokud ale nebude chtít, obávám se, že s tím nic nenaděláte. Možná to vyzní ošklivě, ale nedá se po nikom vyžadovat, aby vám pomáhal „jen“ proto, že si to vy přejete. Nevím, jaké máte možnosti. Kdo jiný by se v okolí mohl najít, aby vám během náročného období pomohl? Nevím, jak je vaše dcera stará nebo s čím konkrétně potřebujete pomoc, ale pokud jdete na operaci, nejste vy jediný rodič vaší dcery. Manžel má například podle mě možnost vzít si v práci volno na ošetřování člena rodiny.
Přeji, ať se vám podaří co nejsnáze překonat náročné období. Ať už s tchyní nebo bez ní.
S pozdravem
Markéta Jarolímková
