Dobrý den,
je mi 15 let a před 8 měsíci jsem udělala hloupost. Poslala jsem svoji fotku ve spodním prádle třem kamarádům. Věřila jsem jim. Jenže tahle fotka se teď nějakým způsobem rozeslala a dostala se k místnímu 18letému cikánovi. Není to příjemný člověk a napsal mi úchylnou poznámku.
Nevím, kdo všechno tu fotku viděl a ještě uvidí. A nevím, zda budu schopná se s tím vyrovnat. Očekávám, že takových úchylných poznámek ještě pár uslyším. Topím se v tom. Vím, že co jsem udělala, bylo hloupé, zklamala jsem hlavně sebe samou. Myslím, že se nedokážu srovnat s faktem, že kluci z našeho města uvidí takovou fotku. Je to nezodpovědné, hloupé. Nechci být takto definována, rozhodně nechci být škatulkována mezi „takové holky“. Ve stresu toho ani moc nejím. Věci se na mě teď hrnou ze všech stran a táhne mě to dolů. Nevidím východisko.
Mamce o tom nechci říkat, protože je křehká a nechci, aby ze mě byla zklamaná ani zčásti tak, jak jsem sama ze sebe. Prosím, co mám dělat? Myslíte, že vzhledem k tomu, kolik tito kluci už určitě takových fotek viděli, to brzo vyšumí a zapomenou na to, nebo mě to bude pronásledovat? Předem děkuji za pomoc, doufám.
A
Názor odborníka
Milá slečno A.!
Jsem moc ráda, že nám píšeš a sdílíš s námi svou zkušenost i pocity. Rozumím tomu, že tě v první chvíli vůbec nenapadlo, jaké důsledky může mít to, že někomu, koho dobře znáš, pošleš svou soukromou, intimní fotku. Teď už asi sama víc než dobře rozumíš tomu, že technologie jsou skvělá věc, ale mají své nevýhody, svá rizika. Jedna z nich je, že cokoli někomu pošleš, může během vteřiny vidět mnoho cizích lidí, kterým bys nic osobního nesvěřila. Mnoho lidí, dokonce i dospělých, sice o tom už hodně slyšelo, ale jakoby tomu nevěří a nebere to vážně. Často míváme pocit, že nám se něco podobného nemůže stát, že se varování a obavy přehánějí. Až do chvíle, než to zažijeme na vlastní kůži.
Jenže, jak to tedy skutečně je s pocitem bezpečí nebo nebezpečí ve světě, v životě? Zkus si položit otázku: stojí mi to, co si o mě druzí myslí, za to, abych strávila celý život ve strachu? Co pro mě vlastně mínění druhých a jejich poznámky znamenají?
Určitě nechci nijak zlehčovat důsledky, kterým teď čelíš, ani nechci nikoho navádět k tomu, aby šířil své osobní fotografie. Je jasné, že narážky a poznámky těch, kterým tvá fotka fakt nepatřila, jsou hodně bolavé a přinášejí pocit studu. Stejně tak chápu tvůj strach z toho, co bude dál. Faktem ale je, že to, co se stalo, už nevrátíš zpět, změnit to nejde. Minulost, kterou nemůžeš změnit, nemá cenu nosit v hlavě jako balvan, který tě ničí a tahá dolů. Podívej se na ni jako na zkušenost, ze které se můžeš něco naučit a jít dál, bohatší, moudřejší, zkušenější. Neudělala jsi nic hrozného, špatného ani zlého. Prostě jsi poslala svou fotku někomu, komu jsi ji poslat chtěla. To, že ji rozšířil a viděl ji i někdo jiný, je smutné, ale vypovídá to víc o něm než o tobě. Ukázalo se, že někdo tvou důvěru zklamal a ty už teď víš, že s ním nemůžeš stoprocentně počítat. Ale neznamená to, že jsi nějaká špatná nebo že jsi „taková holka“. A už vůbec to neznamená, že se stala tragédie. Nejde o život, jde „jen“ o mínění druhých, které navíc vůbec nemusí být špatné jen proto, že jsi někomu poslala svou fotku v prádle. Troufám si říct, že něco takového někdy udělala velká část lidí.
To, jaká skutečně jsi, můžou posoudit jen lidé, kteří se k tobě dostanou blíž. Pokud to někdo soudí podle fotky, je to jeho problém a nejspíš má před sebou ještě pár životních zkušeností, které ho poučí o tom, že soudit a hodnotit není zrovna nejsmysluplnější životní cesta.
Vlastně to, co zažíváš, může být pro tebe velmi významná zkušenost v dobrém slova smyslu. Zkus s ní naložit jako s možností, příležitostí učit se oprostit od hodnocení druhých, od soudů lidí, kteří soudí spíš proto, aby se sami cítili lepší. A také jako s možností naučit se, jak nakládat se svým soukromím. To je v čase internetu hodně cenná dovednost.
Vím, že se to lehko řekne a hůř dělá, ale v dané situaci to jediné, co můžeš stoprocentně ovlivnit, je tvůj postoj. To jediné ti umožní osvobodit se od toho, co dělají druzí proti tobě – od toho, že tvou fotku zneužili. Samozřejmě, že můžeš promluvit s chlapci, kterým jsi fotku poslala a požádat je, aby ji nešířili. Těžko říct, jestli si naplno uvědomují, co ti způsobili, zkus jim to vysvětlit a otevřeně říct, že si to nepřeješ, že fotografie byla určena jen jim. Ať už to budou respektovat nebo ne, ty budeš mít pocit, že jsi pro to udělala, co se dalo. Samozřejmě nevíme, kam až se tvá fotka dosud dostala, ale nevadí, znovu připomínám, nestalo se nic tragického, nejde o život. Upřímně, v dnešní době je takových fotek po světě mraky. Samozřejmě to, že tvá fotka se dostala do světa bez tvého souhlasu, je zlé, nefér a zraňující. Existuje pár dalších metod, jak se proti jejímu dalšímu zneužívání bránit.
Pokud se například fotka dostala do sociálních sítí, je možné ji nahlásit a oznámit osobu, která ji neoprávněně použila. Většina sítí má k dispozici kontakt, na který se můžeš obrátit o pomoc. V případě, že by tě i dál někdo obtěžoval a nakládal s tvou fotkou bez tvého vědomí, je možné oznámit to na policii. Měla bys myslet také na svoje bezpečí. Chápu, že ti není příjemné se se vším svěřit někomu dospělému, přesto mám pocit, že je to na místě. Pokud tě někdo obtěžuje, a to jakoukoli formou, měl by o tom vědět někdo dospělý, někdo, komu důvěřuješ. Nejen, že ti může poradit a být ti oporou, může tě také ochránit, pokud to bude třeba. Ono to totiž mívá velký vliv i na toho, kdo ti dělá zle. Často se zalekne toho, že to řeší někdo dospělý, zejména pokud zmíní, že v případě pokračování obtěžujícího chování zavolá policii. Tolik pro případ, že by se to celé nějak rozjelo a nezůstalo u jedné „úchylné“ poznámky.
Nezůstávej na to sama, pokud nenajdeš dospělého, kterému věříš, řekni to aspoň kamarádkám. To, že se svěříš, ti určitě uleví. Nejsi v tom sama, mnoho dívek má za sebou podobnou zkušenost. Pro všechny z vás z tohoto příběhu vyplývá ponaučení. To, co děláme, může mít větší dopad, než se zd a ten dopad může oběhnout i celý svět. Pokud pošleš někomu fotku, počítej s tím, že se může dostat kdykoli kamkoli. To je prostě doba internetu, ten je sice dobrý sluha, ale špatný pán. Pro někoho je rozšíření jeho fotky sen, pro druhého noční můra. Najdi si to, v čem se ty sama cítíš dobře a tím směrem jdi. Ať už to ostatní mají jakkoli.
Moc ti držím palce a neboj, všechno bude zase fajn!
Milena Nováková
