Dobrý den,
nikdy jsem neměl dívku. V průběhu let trávených na VŠ jsem si začal uvědomovat souvislosti. Těžko jsem si mohl nějakou najít. Mým sociálním kruhem bylo vždy jen pár kamarádů. Dlouhé hodiny denně jsem trávil za PC, nedělal jsem sport, neměl jsem koníčky. Úzkost mi bránila na holky vůbec promluvit. Nyní mám víc kamarádů a řadu kamarádek. S holkami jsem něco i zažil a do kolonky „nepolíbený“ už sice nepatřím, ale ve třiadvaceti letech jsem stále panic. Jelikož jsem se z naprostého asociála vypracoval na člověka, který se ve společnosti baví více, než většina mých kamarádů, tak nikoho z mého okolí ani nenapadne, že bych mohl být panic.
A tady začínám můj problém. Nejsem schopný mít sex s holkou z okruhu mých kamarádů či spolužáků. V této úrovni – v sexu, ve vztahu – mám pořád nulovou zkušenost. Upřímně řečeno, první sex pravděpodobně za moc stát nebude. Tak to většinou bývá. Nemám třeba strach z předčasné ejakulace ale prostě z faktu, že se v kruhu kamarádů identifikuju jako nezkušený „možná“ panic. Nejsem schopný mít vztah s holkou, kterou znají moji kamarádi nebo spolužáci. Nejsem schopný takové holce říct, že je moje první. Nejsem schopný to před ostatními přiznat. V tomto ohledu jsem na úrovni nezkušeného a nejistého čtrnáctiletého kluka. Nepomáhá tvrzení, že ji potěší, když jí řeknu, že je moje první. Nepomůže tvrzení, že to přece není ostuda. Není – ale už jsem vytvořil svět, ve kterém si ostatní myslí, že jsem měl nějaké holky. Tento svět nejsem schopný popřít.
Standa
Názor odborníka
Dobrý den, Stando.
Děkuji, že jste nám napsal. Není snadné mluvit o intimním životě a možná právě proto se může někdy zdát, že jste s podobným tématem sám. Tak to však není – a i proto děkuji, že jste jej otevřel.
Píšete o své minulosti: o úzkosti, která vám bránila mluvit s holkami a o svém životním stylu, kdy jste trávil mnoho času na PC. Píšete ale, že z člověka, který měl jen pár kamarádů a žádné koníčky, se stal člověk, který má mnoho kamarádů i řadu kamarádek a ve společnosti se dobře baví. Lépe řečeno, nestal. Nebylo to samo sebou. Píšete, že jste se takto vypracoval. A slovo „vypracovat se“ je pro mě velmi silné. Nepopisuje pasivní proces, ale cestu s jasným cílem, která po člověku vyžaduje určitou vůli a někdy i přemáhání, což je obdivuhodné.
První odstavec vašeho dopisu popisuje stav, jaký byl a stav jaký je, díky tomu, že jste se vypracoval – jako by to byl obrázek cesty odněkud někam, nakreslený hodně pevnou rukou. Druhý odstavec je ale v něčem jiný. Otevírá jej slovo problém a je v něm mnoho o tom, čeho teď, jak píšete, nejste schopný. Některá místa ve vašem dopise ve mně vzbuzují otázky a tak je položím.
Píšete, že se ve společnosti bavíte více, než většina vašich kamarádů a tak nikoho ani nenapadne, že byste mohl být panic. Říkám si, jaká je souvislost mezi tím, jak se umíte bavit a sexuální zkušeností? Nevím, o jakém způsobu zábavy mluvíte, ale napadá mě, že si o vás kamarádi tuto představu nutně vytvořit nemuseli. Později však píšete ještě něco jiného – že jste si vytvořil svět, ve kterém si ostatní myslí, že jste už nějaké holky měl a tento svět nejste schopný popřít. Jasně píšete, že nemáte obavy z prvního sexu jako takového (například z předčasné ejakulace), ale z identifikace vás jako panice před kamarády. Říkám si, jaký je vlastně důvod, proč jste nám napsal. Co si vlastně přesně přejete? Co pro vás sex znamená? Chtěl byste prožít intimní vztah i po duševní stránce? Nebo toužíte mít rychle za sebou první sexuální zkušenost, protože jste přesvědčený, že za moc stát nebude, a hledáte způsob jak to udělat? Jde o to, přestat být panicem? Nebo spíše obecně o sdílení intimity se ženou?
Kdybychom se snažili jednoduše „vykličkovat“ z překážek, o kterých mluvíte, našli bychom zřejmou a snadnou odpověď. Píšete, že to nemůže být holka z okruhu vašich kamarádů a ostatní by se neměli dozvědět, pokud jí řeknete, že jste panic. „Instantní“ řešení se nabízí samo. Odjet někam na prázdniny, nebo jen na víkend, někam daleko, a „odbýt to“, aniž by se o tom musel kdokoliv dozvědět. Vy však píšete vedle sexu také o vztahu – o tom, že nejste schopný mít s holkou z okruhu přátel vztah a být k ní v tomto směru upřímný.
Pokud byste tedy stál o to absolvovat první sex co nejrychleji a nejméně komplikovanou cestou, která neovlivní váš život mezi přáteli a obraz, jaký si o vás možná vytvořili, jsou jednoduchá řešení. Pokud jde ale o víc, je možné, že něco ve vašem životě bude muset ustoupit něčemu jinému. Jaké pro vás je, představit si, že začnete utvářet partnerský vztah s dívkou z kruhu vašich přátel, sblížíte se, budete k ní v oblasti svých vztahových zkušeností upřímný a časem se vaši přátelé možná dozví, že jste byl v oblasti sexu dříve méně zkušený, než to možná vypadalo? A jaké je pro vás naopak představit si, že se budete nadále snažit udržet obraz člověka, který už jisté sexuální zkušenosti má, bude vám to však bránit v navázání vztahu s dívkou z okruhu vašich přátel? Provokativní otázka, kterou za tím vidím je, zda vám obraz, o kterém si myslíte, že jste jej o sobě vytvořil, stojí dnes za to, aby omezil vaše vztahové možnosti – případně otázka, jestli vám jde spíše o absolvování první sexuální zkušenosti, nebo o navazování vztahu.
Žádná z otázek, které jsem položila, není jistě jednoduchá. O banalitách se rozhodujeme každý den, vaše dilema ale ovlivní váš další život. Jako jednotlivci totiž sice utváříme vztahy, ale vztahy pak zpětně utváří svět, v jakém žijeme. O partnerských vztazích a jejich sexuální rovině, jakožto velmi důležité, hluboké a nedílné součásti, to pak platí ještě více. Obdivuji, že jste dokázal překonat svůj strach z kontaktu s druhými, obzvláště se ženami a dovedl jste se stát společenským člověkem. Přeji vám ale, aby se vám obraz sebe sama, jaký jste utvořil, nemusel stát betonovou košilí v níž se nedá hýbat. Věřím, že budete schopen rozpoznat, co je pro vás důležité a co si přejete a že tak, jako jste v minulosti dovedl sám sebe změnit, dovedete si i teď zvolit, jakou cestou chcete ke svému cíli jít. Přeji vám v tom mnoho sil.
Ester Danelová
