Seminář pro ženy: Leona Dyrehauge
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Žít s psychózou: Nejste sám, komu jde mluvení v práci lépe než doma.

11. 4. 2011

Dobrý den,

trpím psychózou. Má poslední diagnóza byla F23.1. V akutní fázi jsem byl dvakrát. Podruhé jsem měl relaps půl roku po vysazení prášků. Beru Olanzapin a nyní jsem již téměř tři roky v remisi. Spím zhruba o dvě až tři hodiny denně více a těžko se mi vstává.

Pracuji v dost odpovědné práci, kde využívám cizí jazyk a jednám se zákazníky po celé Evropě. Zaměstnavatel neví, že trpím touto nemocí. Problém však je v osobním životě. Těžko navazuji nové vztahy a to jak partnerské, tak i přátelské. Když už se s někým seznámím, zanedlouho se rozejdeme (s navazováním a udržením obchodních vztahů v práci přitom nemám žádný problém).

Já v tom vidím tři možné příčiny nebo jejich kombinace: za 1, má povaha (vždy jsem byl celkem uzavřený – potom ale nechápu, proč mi komunikace v práci s cizími lidmi nedělá problém), 2, vedlejší účinky antipsychotik, 3, nemoc samotná (Bod 2 a 3 zejména v partnerských vztazích).

Další problém, který nyní mám, je ve výsledcích krevních a jaterních testů: ALT: 1,1; cholesterol: 5,4 a Tryacylglyceroly: 5,3 (možná jsem ráno před odběrem něco málo snědl, což mohlo TG více zhoršit). Jaké prášky byste mi doporučili, aby to nejlépe co nejméně ohrozilo moji práci a zlepšily se zvýšené hodnoty testů (s tím že se můžou zhoršit jiné)? Myslíte si, že by byl vhodný Abilify? Brzy půjdu na kontrolu ke svému psychiatrovi a chtěl bych mít více názorů.

Také bych se chtěl zeptat, jestli není nějaký psycholog nebo lépe skupinová terapie, která funguje o víkendu někde v Praze? Děkuji moc.

Petr

Názor odborníka


Milý Petře,

děkuji za důvěru s níž se na nás, potažmo na mě obracíte, ale hned na začátku své odpovědi vás patrně zklamu. Bylo by naprosto neodpovědné vyjadřovat se k vhodnosti či nevhodnosti konkrétního léku v situaci, kdy o vás nevím nic víc, než jste o sobě stačil sdělit ve svém dotazu. A obecné popisy a úvahy o účincích každého léku si zřejmě umíte najít sám.

Z výsledků vašeho biochemického vyšetření se opravdu zdá, že jste „před odběrem něco málo snědl“ (TG 5,3 ukazují, že to mohlo být dokonce „něco více“) a jejich interpretace je proto také obtížná. Obě otázky je tedy třeba probrat s lékařem, který vás zná a který ví, jak reagujete na zavedenou léčbu a jak vypadá dynamika vašich problémů a obtíží. Totéž bych doporučil při hledání a volbě skupinové terapie, která v Praze probíhá na několika místech (Ondřejov, Palata, Eset, jenom namátkou).

Čekal jste asi víc: konkrétní rady a doporučení. Ale tyto stránky nejsou a v žádném případě nemohou být náhradou konzultace s lékařem nebo psychoterapeutem. To není moje neochota, ani nezájem, ale profesionální pravidla.

Pokud jde o váš popis rozporu a nesouladu mezi komunikační úspěšností v osobní versus pracovní rovině, nejste sám, který tento problém pociťuje. Jeho kořeny ale také nedokážu z vašeho dotazu přesně odhalit. Mohu jen předpokládat, že cítíte, že mezi oběma styly je rozdíl, že jde o úplně jiný typ mezilidských vztahů. V pracovní oblasti vstupujete na mnohem lehčí terén, protože používáte (zřejmě výborně) méně osobní a troufnu si použít termínu „méně niterné“ komunikační styly, zatímco v úrovních, kdy máte jít jen a jen za sebe, se patrně objevuje více zábran a bloků. Z tohoto pohledu se opravdu skupinová terapie jeví jako vhodná.

Přeji vám hodně úspěchů.

Radkin Honzák   

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.