Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Ztráta úcty k manželovi po narození syna: Svěřte se a zkuste změnu.

2. 3. 2015

Dobrý den,

moc bych vás chtěla poprosit o odbornou radu nebo nějaké zhodnocení mé situace.

Jsem už 19 měsíců na mateřské. Prakticky se dá říci, že žiji jen mým synem. Nikdy jsem si nedokázala představit, jak dokáže vlastní dítě naprosto změnit priority a celý smysl života. Moc mě mateřství naplňuje (kariéra mi rázem začala být ukradená). Až se občas bojím, že tu mou závislost na synovi někdy přeháním, když už se mi po 2 hodinách, co ho nevidím stýská. Ale neumím to ovládat.

Po porodu ale nastal problém s manželem, se kterým se téměř denně hádáme (někdy kvůli zbytečnostem, často kvůli jeho práci). Myslím, že je to hlavně mnou. Nechápu, kde se ve mně najednou pořád bere ta zloba vůči němu, nepoznávám v tomto ohledu sama sebe. Nikdy jsem se se svými partnery neuměla a nepotřebovala hádat. Neustále na něm vidím jen chyby a něco mu vyčítám.

Snažím se hledat i klady, ale po pravdě mi to vůbec nejde. Ztratila jsem k němu tu úctu a zřejmě i tu velkou lásku, ale nechápu proč. Nic neprovedl. K synovi se chová pěkně. Mé ostré komentáře nějak přežívá. Už asi nemám ty růžové brýle jako před svatbou, nebo čím to je? Potřebuji ke svému partnerovi vzhlížet, ale najednou mi to vůbec nejde.

Nevím, zda je to jen tím, že se maximálně soustředíme jen na syna a po pravdě náš vztah s manželem téměř není (na sex nemám ani pomyšlení, natož chuť…). Nevím, jak z toho ven. Měla bych už vyhledat psychologa, nebo to mohu nějak vyřešit sama? Cítím, že je to na mně. Předem děkuji za váš názor.

Eliška

Názor odborníka


Milá Eliško,

změny v prožívání, které popisujete, se ženám po narození dítěte stávají pravidelně, i když se lišíme v jejich míře. Mateřské city jsou intenzivní, péče o dítě prakticky neustálá. Energie na rozdávání jinde se nedostává. Mnoho matek popisuje vedle spousty lásky a něžných citů k dítěti i vyšší míru vznětlivosti, a často to „schytává“ právě manžel. Navíc: když se partneři stanou rodiči, narůstá množství třecích ploch, a následně pochopitelně i sporů.

Vždy se též po narození dítěte mění intimita mezi manžely. Většinou (přinejmenším přechodně) ubývá na významu sex, a naopak vzrůstají pocity oddanosti, závazku, vzájemné spoléhání se. Většinou jsou změny v prožívání intenzivnější u žen, setkala jsem se však i s páry, které to měly naopak.

Pokud je míra těchto změn u partnerů přibližně stejná, nebývá chudší sexuální život prožíván negativně. Když jsou ale změny u jednoho z partnerů výrazně vyšší, nastává problém.

Ve vašem případě považuji za dobré, že si změny ve svém prožívání a reagování uvědomujete. Znám řadu maminek, které se chovají velmi podobně jako vy, snaží se to však vysvětlit manželovou „neschopností“, „nemožností“, neochotou či prostě jakkoli, jen ne sebou samými. Určitě ovšem stojí za to pracovat na vyhýbání se každodenním hádkám a na vašem znovusblížení s manželem.

City a pocity si pochopitelně nezakazujte, nenuťte se cítit něco jen proto, že si myslíte, že byste měla. Spíše zkuste nějakou změnu, která by mohla vaše reálné prožívání změnit. Píšete například, že se vám nedaří k muži vzhlížet. Což takhle trávit nějaký čas spolu s manželem sami? Třeba se tak rozvzpomenete na to, co vám na něm dříve imponovalo. Vhodné může být též užívat si dítěte i muže zároveň – při výletech, návštěvách i za běžného fungování doma. Možná přitom zjistíte, že sice muže neobdivujete tak, jako dřív, ale objevíte v sobě city jiné – třeba lásku a obdiv k němu jako k otci svého dítěte. Anebo si časem dokážete užívat aspoň chvíle, kdy manžel pečuje: zatím, co je o dítě dobře postaráno, se můžete v klidu osprchovat, natáhnout si záda či se věnovat čemukoli, co vás těší. Péče o sebe samu vám dodá klid a energii, což se může pozitivně projevit ve vašem vztahu s manželem.

A co se sexu týče: znám maminky, které, stejně jako vy, neměly po porodu dlouho na sex ani pomyšlení. X krát to zkusily, a zase vycouvaly. A pak zkusily po X plus první, a byly překvapeny, jak se jim to zase líbí.

Někdy se však stane, že se sexuální život páru nedaří znovu navázat ani v době, kdy matka už nekojí a vazba mezi ní a dítětem se rozvolňuje. Lidská sexualita je komplexní záležitostí a roli může hrát řada faktorů: změna role, vytížení, nedostatek soukromí i prostě zvyk. V takovém případě je vhodné navštívit sexuologa. Sexualita je přece jen důležitou součástí života páru, a byla by škoda nepokusit se ji oživit.

Doporučit vám též mohu důvěrné rozhovory s manželem. Nepíšete, zda s ním o svých pocitech mluvíte? Ví, že vás mrzí, jak se k němu někdy chováte? Možná by stálo za to se mu svěřit – i rozhovory mohou být důvěrné a přispívat k pocitu sounáležitosti, sdílení a intimity. A třeba přitom společně přijdete na něco, co by vám pomohlo k vyšší harmonii.

Určitý pozitivní příklon k manželovi můžete očekávat též prostě časem, spolu s vyspíváním dítěte. Pokud ještě kojíte, tak po odstavení. A dále až uvidíte, že si váš syn hezky hraje bez vás, že je mu dobře v dětském kolektivu a že mu po určitý čas vůbec nechybíte. Získáte tím zpět část své energie, kterou budete moci věnovat někomu/něčemu jinému.

V prvním roce života je pro dítě nejdůležitější silná, bezpečná vazba s takzvanou „primární pečující osobou“ – nejčastěji mámou. K ní se postupně přidávají další bezpečné vazby: na tátu, sourozence, prarodiče a další blízké osoby. Nevím, jak je na tom váš syn, ale možná by mu mohlo být ku prospěchu pobývat více s tatínkem, případně i dalšími blízkými? Dá se předpokládat, že když nebude ležet péče o dítě výhradně na vás, začnete žít i jinými vazbami a činnostmi, než je váš syn. Časem by to určitě bylo vhodné – i vzhledem k potřebám dítěte. K nim totiž patří jak silná a bezpečná vazba na vás, tak i vazba na tátu a harmonie v rodině. Je dobře, když se máma nebojí dítě svěřit tátovi a když si dovede užít čas, kdy zrovna nepečuje. Když dovolí dítěti, aby se od ní postupně odpoutávalo, osamostatňovalo se.

Návštěvu psychologa ve vašem případě sice nepovažuji za nutnou, za vhodnou však ano. Ve spolupráci s psychologem můžete lépe porozumět sama sobě, svým vztahům. Můžete probrat konkrétní situace, v nichž na manžela „vyjedete“, zjistit odkud se ona zloba vlastně vzala a zamyslet se nad tím, co by se dalo dělat jinak. Vhodnou variantou je též párové poradenství.

Přeji vám, abyste si společně užívali rodinného života, 

Pavla Koucká

Online setkání s autorkou: dnes od 18 hodin bude Pavla Koucká odpovídat na otázky čtenářů v diskusi pod článkem Nechme děti matkám…

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.