Projekce, nebo manipulace?

Ne vždy se v komunikaci s druhým člověkem – více či méně blízkým – cítíme dobře. A vnímavější z nás se ptají, co za tím stojí. Zda nejsme dostatečně vnímaví, soucitní, neumíme se naladit… někdy si dokonce připouštíme, že v druhém vidíme své vlastní chyby, a to nás dráždí. Psychologové tomuto mechanismu říkají projekce. Nebo jsou naše nepříjemné pocity skutečně varující reakcí na chování druhého, který není empatický, soucitný, chce námi manipulovat nebo nám dokonce ublížit. Anebo je to na straně obou? Jak to poznat?