19. 10. 2026
K zármutku a jiným nepříjemným emocím se občas chováme jako malé děti. Zakryjeme si oči a doufáme, že nás příšera schovaná pod postelí taky neuvidí. Zármutek, kterému nedáme průchod, ale nemusí jednoduše zmizet. Často se schová, aby se po nějakém čase projevil převlečený za tělesná i psychická trápení. Tělo a duše se tak vypořádávají s bolestí, jíž jsme nedopřáli čas a prostor ve chvíli, kdy se hlásila o pozornost.
Truchlení máme obvykle spojené se ztrátou milované osoby, ale hluboký zármutek spouští i ztráta domova, práce, přátelství nebo domácího mazlíčka. A co teprve když se rozplyne představa o tom, jak měl náš život vypadat, kdyby se věci bývaly dařily podle našeho očekávání!