10. 3. 2025
Na ulici bychom řekli – co člověk, to pejskař, ale i tak je spousta lidí soužitím se čtvernožcem nepolíbených. A kdo ho nezažil, zpravidla nepochopí, že ztráta domácího mazlíčka opravdu bolí. Článek je určen pejskařům i nepejskařům bez rozdílu. Ti první budou vědět, o čem je řeč, ti druzí možná pochopí, že truchlení pro psa je normální. Že je dokonce žádoucí, stejně jako přijetí a oplakání každé ztráty.
Silná citová vazba se týká i jiných domácích mazlíčků, ale pes má v sobě něco ojedinělého. Nemáme-li zrovna exemplář s nějakou charakterovou vadou nebo traumatickými zážitky, tak bezvýhradnou lásku a oddanost nám nikdo na světě nedá. Pes jako každý živý tvor samozřejmě občas zlobí a vzdoruje a první roky bývají zejména pro nezkušené chovatele oříšek. I když se nám čtyřnohého parťáka někdy nepodaří vycvičit k poslušnosti, jedno máme jisté – věrně k nám vzhlíží, postrádá naši přítomnost a raduje se, když přijdeme domů bez ohledu na to, jakou přinášíme náladu.
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek emailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné