21. 10. 2024
Často se u kamarádů, známých, u klientů a nakonec i sama u sebe setkávám se splínem a myšlenkou: „Proč to mám tak špatně? Proč se nedokážu změnit, když ostatní jsou v pořádku? Všichni jsou v pohodě, jen já musím mít takové starosti. Proč se to děje jenom mně?“ A tak hned na úvod řeknu: Nejste sami v těžkostech, které právě zažíváte. Nejste jediní, kdo má pocit, že život není žádný med. Vlastně je tomu spíše naopak. Divné by bylo, kdyby nás nějaká životní oblast netrápila.
Aneto, nepiš o tom. Vymysli si jiné téma, běželo mi hlavou při přemýšlení o novém článku. Tohle nikoho nezaujme. Akorát čtenáře naštveš. Piš o vztazích, o smyslu, o zpomalení. Tohle bude třaskavé… Ale každý můj myšlenkový pokus o jiné téma je přehlušen původním nápadem. Tématem, které mě během posledních týdnů často provází. Tak nepůjdu proti tomu a začnu:
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné