Foto: Thinkstock.com

Vztah není terapie

Když vzájemné „rozebírání se“ získá navrch nad společnými zážitky, máte problém.

Roman Žižlavský

Roman Žižlavský
Publicista

24. 11. 2015

Možná i vy jste viděli či dokonce sdíleli obrázek staroušků držících se za ruce s nápisem: "Jak to, že jsme spolu vydrželi 40 let? Jsme z doby, kdy se rozbité věci nevyhazovaly, ale opravovaly." Když se však podíváme na vztahy našich rodičů, prarodičů a ještě dále do minulosti – skutečně spolu zůstávali proto, že své rozbité, porušené vztahy napravovali?

Snad v každém vztahu se nějakým způsobem občas objeví či přímo řeší téma sdílení: co si říkat, co vše o sobě vědět, co vše spolu prožívat. V současné době vychází mraky literatury a pojednání a moudrostí o vztazích, od vyloženě esoterických (plných dvojplamenů, polyamorie, bezpodmínečné lásky, tantry či kvantové fyziky) až po serióznější návody založené více na psychologických výzkumech a postupech.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Jako tělo bez duše

Úzkost, ztráta smyslu, silná potřeba kontroly, to vše nám brání být v kontaktu se sebou.

18 min

Volání na poplach

Naučila jsem se zvládat svou úzkost. Pak mi došlo, že byla oprávněná.

16 min

Lidská skládačka

Většina z nás podvědomě zkoumá, v čem jsme horší než ostatní. Jak se to odnaučit?

12 min

Zkreslené obrazy

Někdy v druhých vidíme sami sebe. A ten obraz se nám ani trochu nelíbí.

10 min

Jak odpočívá muž

Z relaxace se nesmí stát výkonnostní disciplína. Co mi tedy pomáhá nabrat síly?

6 min

24. 11. 2015

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.