Dítě, které popírá, že rozlilo čaj nebo rozsypalo kostky, jedná v zájmu udržení svého křehkého sebeobrazu. Výchova by měla dítěti pomoci postupně jeho vlastní odmítané části integrovat. Nenaučíme-li se totiž přijímat nelichotivé součásti sebe sama v dětství, pokračujeme v obviňování druhých i v dospělosti: své chyby banalizujeme a popíráme, nepěkné vlastnosti projikujeme do jiných lidí, abychom je nemuseli přiznat u sebe samých, a používáme řadu dalších mechanismů pro udržení dobrého sebeobrazu.