30. 6. 2023
Je zajímavé sledovat, jak se mění okruh frekventovaných psychotémat. Před lety to byli psychopati, pak byl dlouho na mušce narcismus a poslední roky scénu vedle traumatu ovládla i vysoká citlivost. Trauma a vysoká citlivost spolu opravdu úzce souvisejí. I ti největší pochybovači o jemnosti nervové soustavy 15–20 procent populace totiž musejí uznat, že je rozdíl, zda klepneme o hranu dřezu nerezovým kastrolem, keramickou miskou nebo tenkostěnnou broušenou skleničkou. Kastrol úder přejde bez povšimnutí, z mističky se může odrazit glazura a sklenička se změní v hromádku ostrých a zraňujících střepů. Střet s tvrdou realitou u lidí s různou vnímavostí vypadá podobně.
Zjištění, že jsem něco mezi keramickou miskou a skleničkou, mi před pár lety na chvíli způsobilo nečekaný záchvat sebeúcty. Ale opět jsem zůstala věrná celoživotnímu zvyku začít něco dělat mnohem dříve než vrstevníci, pak se lehce vyděsit a s chováním odpovídajícím věku začít až poté, kdy jsem daleko za hranicí normálu.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné