Foto: Thinkstock.com
odemčené

Co zlepšuje práci mozku

Zapomeňte na zázračné pilule. Pomáhá učení, sport, počítačové hry, nikotin, elektrošoky.

Radkin Honzák

Radkin Honzák
Psychiatr

12. 1. 2011

Mnoho lidí se mylně domnívá, že paměť je dar. To není pravda; paměť je schopnost. Jako takovou ji můžeme trénovat a kultivovat, nebo zanedbávat, nechat zakrnět.

Letošní první číslo časopisu Newsweek přineslo na stránkách věnovaných vědě výborný kritický text Sharon Begleyové a Iana Yaretta zaměřený na látky a postupy, které jsou používány s vírou, že podporují činnost mozku.

S odkazem na zhodnocení provedené americkým Národním ústavem zdraví (NIH – National Institute of Health) označují autoři většinu postupů deklarovaných jako „zaručené“ za přinejmenším pochybné, ať už jde o suplementaci vitamíny B6, B12, nebo E, o beta‑karoten, kyselinu listovou, či antioxidanty ze skupiny flavonoidů.

„Když nemůžeš najít správnou odpověď, začni hledat správnou otázku.“ Andrew Smart

Nějaký užitek mohou (snad) přínést omega‑3‑mastné kyseliny nebo bohatá sociální síť. Tzv. středomořská dieta je spojována s menším rizikem defektu kognitivních funkcí ve vyšším věku, ale není jasné, zda její úspěch je výsledkem toho, co strava obsahuje (olivový olej, ryby, zelenina, víno), nebo naopak toho, co je v ní vynecháno (červené maso, rafinované cukry, živočišný tuk). Stejně pochybné a co do výsledku nejisté je užívání statinů, estrogenu, aspirinu (kyselina acetylsalicylová) a podobných látek.

Autoři upozorňují na to, že teprve souhrnné přehledy provedených studií a jejich metaanalýzy přinášejí spolehlivou výpověď, že nelze spoléhat na jednotlivé práce s jednoznačně optimistickými závěry otiskované i v renomovaných časopisech, protože i ty raději publikují zprávy pozitivní nežli „špatné“.

Přesto však autoři nepovažují hledání prostředků a postupů ke zlepšení a zkvalitnění mozkové činnosti za beznadějné s ohledem na shora uvedené nové objevy. Mozek je totiž ukázkovým modelem a příkladem nejen toho, že struktura produkuje funkci, ale také toho, že funkce významně ovlivňuje strukturu.

Opakovaná specifická aktivita totiž vyvolá tvorbu nových neuronů, což se nakonec projeví i zjistitelným nárůstem příslušné oblasti mozku. Je však nutné přesně vědět, která konkrétní činnost – a jak – ovlivňuje příslušná centra.

Učte se jazyky

Stane‑li se někdo mistrem v luštění křížovek, pravděpodobně při této činnosti trénuje jen určité oblasti, ale tato chvályhodná aktivita mu nezaručí, že nebude zapomínat, co měl nakoupit v hypermarketu. Univerzálně však lze považovat za posilující nácvik nových aktivit, při nichž se současně zapojuje více jednoduchých činností, třeba učení novým tancům nebo cizím jazykům.

Jasnou, ale z jiných hledisek problematickou látkou, která zlepšuje mentální výkon, je nikotin, který se váže na acetylcholinový receptor. A druhou, ale se stejným prokletím a pro změnu s vazbou na dopamin, je stimulancium metylfenidát. Jejich nevýhodou je ale snižování účinnosti po opakovaném podávání a vývoj návyku a závislosti.

Jak citovaný článek, tak současná odborná literatura se shodují v tom, že neurogenezi – a tedy i mentální kapacitu – podporuje prostředí bohaté na podněty, učení se novým dovednostem, cvičení a tělesná aktivita, zachování a pěstování sociálních kontaktů a dále paradoxně také tolik odsuzované a obávané elektrošoky.

Z posledních a oblíbených vynálezů lze doporučit počítačové hry, které aktivují jak pozornost, paměť, prostorovou představivost a rozhodovací procesy, tak jemnou motoriku.

Neurony naopak hubí traumatické změny (ukázkovým v tomto směru je box), nadměrný stres, alkohol a – zejména před 16. rokem věku – kanabis ve větším množství a další toxické látky včetně např. taneční drogy extáze, prostředí chudé na podněty, duševní lenost a z psychiatrických poruch pak neléčená deprese.

Myslím, že se nedopustím zjednodušení, když zobecním pro celou mozkovou činnost pravdy, které platí pro jednu její část, a to paměť. Mnoho lidí se mylně domnívá, že paměť je dar. To není pravda, paměť je schopnost. Jako takovou ji můžeme trénovat a tudy kultivovat, anebo zanedbávat, nechat zakrnět. A pak naříkat a hledat zázračné pilule, které ale samy o sobě nám nebudou k ničemu.

Co nového víme o mozku

Shakespeare kdysi napsal, že sídlem duše je mozek, že je však velmi obtížné prozkoumat nájemníka a nezničit mu přitom současně byt.

Nejúžasnější objev posledních desetiletí, který vyvrátil dlouhý čas panující mýtus o permanentním zmírání neuronů, je objev neuroplasticity (neogeneze), tedy skutečnosti, že během života se nové neurony také rodí.

Jeho slova platí i v době, kdy neurovědy mají spoustu nových sofistikovaných metod. Zkoumají, co, kde a jak se v mozku děje při nejrůznějších činnostech a aktivitách. Zatím se jim to ale daří vždy jen po krátkou dobu. Možná, že kus problému je také v tom, že s novými poznatky přibývají nové otázky.

Nejúžasnější objev posledních desetiletí, který vyvrátil dlouhý čas panující mýtus o permanentním zmírání na samém počátku existujících neuronů, je objev neuroplasticity (neogeneze), tedy skutečnosti, že během života se nové neurony také rodí.

Dosud se totiž předpokládalo, že částečnou náhradou za zaniklé neurony jsou pouze nově vznikající spoje. Jejich porodnicí je především „paměťová banka“ hipokampus – odtud vycestovávají na místa, kde jich je zapotřebí.

Před pár lety bylo navíc zjištěno, že funkční buňky (přestože nejde o pravé buňky pyramidové) vznikají také v čelních korových oblastech mozku.

Využívejte celý web.

Předplatné

Další novinkou, pokud jde o naše znalosti mozku, jsou zrcadlové buňky uložené ve fronto parietální (čelně‑týlní) oblasti mozku. Ty se aktivují, když pozorujeme nějakou činnost – především jiných lidí – ve svém okolí a aktivují náš motorický systém. Kuriózním příkladem jejich činnosti je například to, že hladí‑li si zdravý člověk nepostiženou ruku, cítí naproti němu sedící pozorovatel – pacient  úlevu ve svém amputovaném pahýlu.

Nejnovější je pak zjištění, že bílá hmota tvořící 90 % mozkové tkáně, umístěná v podkorových oblastech, označovaná dosud jako glie (lepidlo), považovaná jednak za jakousi „maltu“ držící mozek pohromadě a také za jakýsi servisní systém pro neurony, obsahuje elementy (především hvězdicové buňky – astrocyty), jež vyvíjejí bohatou aktivitu, dokonce komplexnější než neurony. Patrně jsou odpovědné za řadu vědomých i nevědomých funkcí.

Některé z nich se dokonce chovají jako kmenové buňky s mnohotným potenciálem. A to už ani nemluvím o nových poznatcích týkající se zapisování paměťové stopy nejen ve spánkové fázi REM, ale také v pomalovlnném spánku a dalších objevech.

Články k poslechu

Mobil není dudlík

Jak pomoci k psychické pohodě dětem ve světě mobilů a tabletů? Časový limit nestačí.

9 min

Manipulační imunita

Jak nenaletět manipulaci? Učme se vyznat ve svých emocích a nebojme se jít do konfliktu.

12 min

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

12. 1. 2011

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.