Děti často jednají pod tlakem svého okolí. Považují se za střed světa a věří, že svým chováním ovlivňují i neovlivnitelné. Třeba problémy dospělých. Dítě by mělo znát pravdu, proč je máma smutná nebo proč táta odešel.
Helenka je sluníčko. Usměvavá, vždy ochotná, hodná holčička. Ve školce pomáhá dětem i paní učitelce, ráda se rozdělí o vše, co má, ochotně půjčuje hračky. Dojde-li ke sporu s ostatními dětmi, pravidelně ustoupí a nezdá se, že by tím trpěla: úsměv se jí vrací na tvář po několika vteřinách. Paní učitelky si nemohou Helenku vynachválit a rády ji mají i děti.