Z audiobooku: Můj zvířecí terapeut
Ráno mě často neprobudí budík, ale dusot kočičích tlapek. Radovan a Páťa se přeženou bytem jako dva splašení koně. Občas se při tom pošťuchují, někdy se jen mihnou a zmizí za rohem. Když se uklidní, natáhnou se vedle sebe – dva chlupaté uzlíky tepla, které dýchají v podobném rytmu. Je v tom obyčejnost a tichý klid. Jejich přítomnost mě spolehlivě vrací do dne, do těla, do jednoduchosti bytí.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Připojte se zdarma
hlavní myšlenky z nových článků mailem
Přihlásit se
už mám předplatné
