Do roztrhání duše

„Vždy byla extrémně aktivní, supervýkonná, často až neuvěřitelně pozitivní, nadšená, byla lídrem spousty dobročinných projektů,“ píše o sedmdesátileté matce čtenářka Petra. „Její druhá stránka byla a je, že všichni museli skákat, jak ona pískala. Vyčítá nám, dětem, že jsme špatní lidé, máme divné hodnoty, co jsme jí všechno udělali špatně, jak jsme špatní rodiče, dává najevo našim malým dětem, že ona by se o ně postarala lépe. Každému z nás kritizuje jeho bydlení, životní styl nebo něco jiného. Protože je to moje matka, cítím, že za těmito věcmi je i její utrpení, frustrace… Nevím ale jak to změnit, protože ona si nikdy nenechá od nikoho pomoct, poradit, natož od psychologa. Ona přece všechno ví, jak má dělat. Jak situaci alespoň trochu zlepšit?“