Jako se v prosinci objevují v lifestylových magazínech rady, jak přežít Vánoce, tak o půl roku později přicházejí rady, jak přežít dovolenou. Řešíme, jak přežít něco, co by nám mělo přinést radost, klid, naplnění. V každém případě je to téma, na které se často naráží i v poradenské praxi, a tak určitě stojí za zamyšlení.

Dovolená by mohla být od slova „dovolit“. Co si můžeme a chceme dovolit? Na rozdíl od Vánoc máme určitě pocit větší svobody v tom, jak se svojí dovolenou naložíme, i když pokud ji netrávíme sami, vždy jde o střetnutí nejméně dvou představ.

S počtem zúčastněných se samozřejmě množství představ množí a naráží na sebe. Naplánovat dovolenou s puberťákem, batoletem a ještě prarodiči ke spokojenosti všech může být nadlidský úkol.

Pokud u vás panuje předdovolenková pohoda, partnerská/přátelská či jiná shoda a návraty do reality zvládáte s přehledem, gratuluji, dál nemusíte číst. Pokud to tak úplně není, nenabízím sice recept na zaručeně skvělou dovolenou, ale pár zamyšlení nad tím, jak k tomu trochu mimořádnému času přistupovat.

Aby si všichni přišli na své

Na počátku většinou řešíme s kým. Někdo to má jasné, někdo tápe. Rozhodně to není problém ojedinělý. Můžete být bez partnera a nechce se vám jet s přáteli, kteří partnera mají. Nebo váš partner s vámi z nějakého důvodu dovolenou trávit nebude.

Pak je třeba se rozhodnout, zda pojedete sami, nebo budete hledat někoho (i neznámého) k sobě. Nebo můžete navštívit kamarády, ke kterým se už dávno chystáte, a nějak to pořád nevychází.

A nebo si můžete naplánovat dovolenou doma, ovšem s tím, že se budete věnovat svým oblíbeným činnostem – sportovat, tvořit, chodit za kulturou. Hledat, co opravdu chcete. Možností je možná víc, než se nám zdá ve chvíli, kdy jsme pohlceni zklamáním, že zase nemáme s kým jet.

Jiná situace nastává, když je zcela jasné, s kým dovolenou strávíte, ale představy jednotlivých účastníků se liší. Nejčastěji je to rodinná dovolená, kdy je zapotřebí se důkladně zamyslet nad tím, jak předejít případným zklamáním a konfliktům, zvláště tam, kde partnerský vztah nefunguje úplně dobře.

Představa, že dovolená vše spraví, je z říše snů, a tak je dobré nemít přehnaná očekávání, neklást si příliš náročné cíle, ale na druhou stranu samozřejmě volit to, kde se budeme cítit dobře. Je například nutné jet s malými dětmi na týden 1000 km k moři ucpanými dálnicemi s tím, že si budeme vařit, protože náš rozpočet je už tak napjatý?

Co jednou nechat děti napospas jejich přístrojům? Zdá se to nevýchovné, ale může to být naopak dobrá škola tolerance.

Možná si pak vystavíte na facebook fotky dětí spokojeně se cachtajících v moři, ale zároveň bude mnohá žena při pohledu na ně pořád cítit vztek na manžela, který očekával, že ona jako obvykle navaří, děti zabaví a pak mu bude příjemnou společnicí. Strastiplnou cestu domů pak jedete unavení a naštvaní, že to tak nevycházelo.

Lepším řešením by mohlo být zvážit finanční možnosti a vybrat místo, kam nepojedete neúměrně dlouhou dobu, budete si moci zajít do restaurace a každý bude mít možnost si trochu odpočinout a načerpat energii.

Střety zájmů můžou nastat ale i tehdy, kdy sice mezi partnery panuje shoda, ale například dospívající děti jejich aktivity už nepreferují. Je například mnoho dětí, které rodiče přivedli ke sportu, je ale také hodně těch, které s hrůzou vzpomínají na dovolené strávené velmi náročnými sportovními aktivitami. Možná, že rodiče pak mají dobrý pocit z počtu zdolaných kilometrů, ale pohled na otrávené potomky je stejně vždycky rozčílí.

Přitom by bylo jedině spravedlivé, aby si obě skupiny přišly na své: tedy aby i rodiče ustoupili a některé dny zařadili nicnedělání, byť se jim to zdá jako ztráta drahocenného času. Nebo si prostě mohou jednou vyrazit sami a děti nechat napospas jejich přístrojům. Možná se to zdá nevýchovné, ale může to být naopak dobrá škola tolerance, která vnese do rodiny mnohem více pohody.

Těšit se domů

Ani návraty z dovolené nemusejí být bezproblémové. Pokud se ve svém životě cítíte dobře, vracíte se do každodenní reality obohaceni novými zážitky a novou energií. A možná už plánujeme nějaký ten výlet, návštěvu divadla nebo grilování na zahradě. Pokud jsou pro vás ale návraty z dovolené hodně těžké, vypovídá to něco o tom, že váš každodenní život není takový, jaký byste si přáli.

Pak je na místě otázka: „Co by se dalo změnit, aby návraty do reality tak těžké nebyly?“ Možná se nabízí změna zaměstnání, ale z řady důvodů tuto možnost zavrhnete. Nebo jste maminka na rodičovské dovolené a ještě chcete nějaký čas doma zůstat. Pak byste mohli popřemýšlet alespoň nad malými, dílčími změnami, které můžete ve svém životě udělat hned.

Ptejte se, co se vám na dovolené nejvíce líbilo. Bylo večerní hraní her nebo krátká procházka na zmrzlinu? Výlety po okolí či dobrá večeře v pěkné restauraci? Co si už cestou domů naplánovat takové minidovolené na příští dny?

Někdy nastává i situace opačná. Už se zkrátka nemůžete dočkat, až budete doma, někteří odpočítávají dny, kdy se budou moci vrátit do práce. Může to samozřejmě znamenat, že jsme rádi doma a máme rádi svoji práci. Nebo že letos se dovolenkové plány nevydařily a někdo třeba onemocněl. Může to ale také znamenat, že s našimi vztahy není něco v pořádku a že by bylo na čase otevřít témata, do kterých se nám moc nechce.

V každém případě nám může dovolená prozradit o nás a našich vztazích mnohé. Je dobré k ní také takto přistupovat. Od počátečního plánování až po návraty a vzpomínky. Ty nám pak můžou být inspirací, jak dál. To, co nám z dovolené zůstane, nejsou fotografie na facebooku, ale vnitřní obrazy, které nás mohou opravdu naplnit, obohatit a vést na další cestě, i když třeba vše neproběhne tak, jak bychom si ideálně přáli.