25. 2. 2021
Deprese se nerozvine ze dne na den. Její vývoj je většinou postupný, pozvolný a plíživý. Trvá nějaký čas, než si uvědomíme, že je s námi něco jinak, necítíme se dobře a běžné fungování nám činí značné obtíže. Uvnitř nás mohou probíhat procesy, kterých si zpočátku ani nevšimneme – většinou je dokážeme reflektovat až později a s odstupem. Sebezáchovná funkce naší psychiky se může pokoušet rozvinutí patologického stavu odvrátit. Zapojí mechanismy, které se zprvu zdají jako funkční a přinášející úlevu. Bohužel někdy i sebelepší strategie nemusí vést ke kýženému výsledku a ty, které měly původně sloužit jako ochranné, mohou stát za propuknutím deprese v pravém slova smyslu.
Pokud prožíváme běžný smutek, nemá to vliv na naše sebevědomí a prožívání vlastní hodnoty. V případě deprese je právě toto výrazně narušeno – proto se depresivní lidé tak často cítí bez špetky sebevědomí, nevěří si a domnívají se, že jsou všem na obtíž. Rozdíl mezi přirozeným smutkem a depresí pojmenoval již Sigmund Freud v rámci svého studia melancholie, ze kterého vzešla kniha s názvem Smutek a melancholie (1915). Deprese může podle Freuda vzniknout jako následek prožitého traumatu, vnitřního konfliktu či ztráty.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odesláno, díky!
newsletter posíláme jednou týdně