Vyjděme z toho, co můžeme považovat za dané. Emoce řídí naše fyziologické naladění a naše chování jak v situacích, kde jde o přežití, tak v příjemných interakcích. Přestože jsme si často plně vědomi, jak jsme emočně naladění, například při prožitku vzteku nebo naopak plné pohody a štěstí, mechanismus "překladu" fyziologického nastavení do subjektivního pocitu zůstává zatím nejasný. Víme také, že nemusí být přesný a že zde může docházet k omylům (k chybám v překladu).