Hurá na Apaluchu

Pár dní pryč s tátou, to je víc než jen zábava. Proč svým dětem takovou zkušenost dopřát?

4:20
Jan Kulhánek

Jan Kulhánek

21. 8. 2019

Když se ve filmu S tebou mě baví svět z roku 1982 rozehrálo téma dobrodružného výjezdu tatínků s malými dětmi na chalupu Apalucha, bavil se celý národ odlišným přístupem otců a maminek k trávení času s dětmi a k výchově vůbec. Byla to exotika. Dnes jsou takové akce docela běžné, mají svůj půvab a podle mě i velký smysl. Co se děje jinak a k čemu je to dobré?

Když jsem poprvé se svými malými dětmi vyrazil s kamarády na Apaluchu do jižních Čech, byl jsem hlavně zvědavý. O své schopnosti se o děti postarat jsem pochybnosti neměl, spíš jsem si říkal, co bude jinak bez maminek… Když jsme dorazili na místo a vešli na dvůr půjčeného statku, slyším první rozhovor syna s otcem a už jsem věděl, že to bude jiné:

  • „Tati, kde je luk a šípy?“
  • „Přece tam u vzduchovky.“
  • „A máme fotbalový míč?“
  • „Jestli sis ho nesbalil, tak nemáme.“

Rovnou řeknu, že vše probíhalo velmi v klidu a v bezpečí. Vařili jsme si, jezdili na výlety, pekli buřty, hráli hry. Když se něco zapomnělo doma, improvizovali jsme – nebo se bez toho prostě obešli. Během prvních dvou dnů (z pěti) děti pochopily, že jsou samostatnější a šikovnější, než si dosud myslely.

My tátové jsme zase rychle pochopili, že nemůžeme moc ponocovat, protože druhý den nás čeká řada aktivit a musíme prostě fungovat. Poslední den jsme se na maminky všichni už těšili – jen se děti doptávaly, zda mají říkat opravdu všechno, co zažily.

Nepostradatelný táta

Tímto stručným vyprávěním chci podtrhnout hlavně dvě věci: obecně velkou důležitost společného trávení volného času i provozních aktivit tatínků se svými dětmi. Konkrétně pak trochu odlišnou úlohu otců ve výchově.

Každá rodina je v dnešní postmoderní době trochu jiná – neexistují obecně platná a závazná schémata, jak má rodina vypadat, jakou v ní má mít roli muž a jakou žena. Mnohem větší pozornost než kdy dříve je směřována na děti, na jejich potřeby a přání. A přestože muži dnes běžně jezdí s kočárky, vyzvedávají děti ze školky a chodí na dětská hřiště, domácí každodennost zajišťují hlavně ženy – matky, někdy s pomocí babiček.

Když tátové vyjedou s dětmi ven a jsou odkázaní sami na sebe bez podpůrného působení svých žen, začnou nově a jinak poznávat jeden druhého. Dítě se otci více přiblíží a otec si naplno uvědomí, že je pro své dítě nepostradatelný – není to jen myšlenka v hlavě, ale prožitek celým srdcem.

Říká se, že úlohou matek je pro děti hlídat láskyplné bezpečí, úlohou otců je pak dávat svým dětem výzvy a společně je zvládnout. Je to schematické a zjednodušené, ale při výletu na Apaluchu pochopíte, že na tom něco je.

Co na takové výpravě bez maminek ubude, je anticipační úzkost, tedy strach z toho, co bude. Chlapi mají nějaký plán, a když je něco jinak, také dobře – nebo si prostě poradí. Zajímavé je, že i když v běžném životě má mnoho mužů také sklony anticipovat a mít úzkost ze změny, ve společnosti ostatních otců tato vlastnost mizí. A jak jsem už zmínil, děti jsou vedené k větší samostatnosti (samozřejmě adekvátně svému věku a zralosti), a to zejména tak, že tátové nedělají zbytečně věci za ně.

Někdy se říká, že babičky a dědové jsou od toho, aby děti rozmazlovali. Já dodávám, že tátové jsou od toho, aby děti zkompetentňovali. Pro sebevědomí dětí je kromě bezpečí a jistoty, že jsou milované, velmi důležitě vědět, že plno věcí zvládnou a že se ledasco naučí. Důkazem toho je nadšené vyprávění po návratu: „Mami, představ si, co jsem se všechno naučil a že jsem se vůbec nebál – nebo jenom trochu.“

A jako důležitý bonus přináší taková Apalucha vědomí pro muže, co všechno má máma v každodennosti na starost, aniž by za to dostávala ocenění. Takže můžu opravdu doporučit: tátové, sbalte tašky a batohy, pomozte sbalit svým dětem a hurá na Apaluchu!

Psychologie.cz je společným dílem...

...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.

Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.

Varianty předplatného

Články k poslechu

Životní mapa

Naše touhy a sny se mohou realizovat, pokud stojí na pevných základech.

17 min

Vyhořet ve vztahu

Navenek se dlouho nic neděje, pod povrchem se ale hromadí frustrace a nespokojenost.

11 min

Dojít k sobě

Chůze je dokonalý prostředek spojení s vlastním nitrem.

9 min

Manipulace v sektě

Sekty žijí z pečlivě namíchané směsi důvěry a strachu. Jejich metody využívají i mnohé firmy.

14 min

Porouchaná sebeláska

Za majestátní oponou narcismu se většinou skrývá malá ustrašená dušička.

13 min

Otevřít audio sekci

Jan Kulhánek

Klinický psycholog, psychoterapeut