Snad všichni někde v hloubi sebe chováme jakousi naivní naději, že existují lidé, kteří se zároveň se svým povoláním nebo posláním oprostili od lidských témat. Problémy, vášně, obtížné emoce a stavy běžných lidí už se jich netýkají. Takové fantomové bytosti jsou živeny jistým druhem touhy po ochraně. Kdo by nechtěl věřit v dokonalé tvory, kteří se nějakými praktikami dobrali stavu prostého bolesti a trápení. Když budeme jako oni, máme šanci na něco podobného. Do pomáhajících profesionálů si projikujeme vzor hodný následování k dosažení úlevy. Pokud se sami ocitneme na druhé – pomáhající – straně, narcistické uspokojení z pocitu, že takovým vzorem můžeme být právě my, z výjimečnosti, neobyčejnosti a nakládání jistým druhem moci je nesmírně lákavé. A je též velkým nebezpečím pro obě strany.