Ještě loni touhle dobou jsem se s bratrem vídala téměř denně, teď se potkáme jednou za měsíc. Před dvěma lety jsem měla velmi blízkou kamarádku, moc jsme si rozuměly. Ona ale změnila práci a už se nepotkáváme. Odcizení bolí a ne vždy se mu dá zabránit. Lidé v našem okolí přicházejí a odcházejí. Je to přirozená součást života, přesto nás někdy velmi mrzí. Pokud se naučíme realitu přijímat, můžeme ji využít ke svému růstu. Není nutné za každou cenu držet někoho v našem životě, když už nadešel čas se rozloučit. Jak to zvládnout?