Když jsem byl mladší, v hlavě mi zníval tichý, hrozivý hlas. Byl jsem hladový po pozornosti a náklonnosti, ale jakmile se mi toho či onoho začalo dostávat, onen hlas mi okamžitě začal našeptávat, ať uteču. „Budeš v pasti a ztratíš svou nezávislost,“ říkával. V tu ránu se mi hlavou začaly honit iracionální myšlenky, že už si nikdy nedám steak, protože holka, která se mi líbí, je vegetariánka. Nebo že když se nastěhuji ke svým kamarádům, budu nucen hrát s nimi scrabble každou noc po zbytek svého života.