17. 9. 2025
Nemám ráda nemilosrdné typologie prezentující lidi s nějakou charakterovou vadou jako stvůry, na nichž není nic dobrého. Za život jsem potkala spoustu osob, které se projevovaly někdy až šíleně. Přesto bylo možné jejich chování rozklíčovat a připustit, že i ony mají nějaké dobré vlastnosti. Na základě toho, co máme společného, pak lze s některými navázat opatrný vztah, nebo se aspoň pozdravit a podržet si dveře. Z haldy přečtených psychologických knih mi vyplývá, že při poctivé introspekci většina z nás najde v hlubinách duše větší či menší narcistické zranění. I když je zaskládané psychickým harampádím, stojí za vynesení na světlo a důkladné ošetření.
Naději dává kniha švýcarské jungovské analytičky Kathrin Asper Opuštěnost a sebeodcizení: Přístupy k terapii narcistické poruchy osobnosti. Laskavá, byť na čtení náročnější publikace nehází všechny lidi s narcistickými projevy do jednoho pytle nesnesitelných škůdců. Nabízí jim možnost v terapii obrousit narcistické hrany – stačí si jich být vědomi a chtít s nimi něco dělat. Ostatně za jeden z cílů své knihy autorka považuje větší pochopení a toleranci narcismu.