Lze pomoci pitomci?

Před dávnými a dávnými roky jsem ošetřoval sedmnáctiletého mládence, který neměl žádnou pořádnou chorobu, zato to byl takový věčně churavý chcípáček. Střední školu jakž takž prochodil a dokončil navzdory několikasethodinovým absencím, v učení už to bylo horší. Trpěl funkčními trávicími obtížemi a starostlivou péčí starších rodičů. Tatínkovi bylo přes šedesát a maminka se tomuto věku blížila. Oba byli tehdy už ve starobním důchodu a synek spěl do invalidního; smutná trojice.