Náročné soužití

„Žiju devět let s partnerem, který má silné ego a je přesvědčený, že by se všechno mělo dělat tak, jak chce on,“ napsala nám do redakce čtenářka Pavla. „Když se mu něco znelíbí, začne být nepříjemný, jízlivý až vulgární, hnusný. Nechce nic chápat, o věcech si normálně popovídat, vždy to otočí proti mně. Takže to raději ani nezkouším, ale takový život je prostě hodně těžký. Díky terapii jsem se posunula v chápání sebe a svého postoje. Dostávám se do fáze, kdy vidím, že strávit dalších dvacet či třicet let s takovým mužem mě neláká, ale aktuálně nemám možnost se odstěhovat – máme malé děti, partner se odstřihl od své rodiny a moje je daleko, jsem na něm teď na rodičovské i finančně závislá. Řeším, abych vše nějak ve zdraví zvládala a moc se to na mně nepodepisovalo. Snažím se chodit ven, scházet se s kamarádkami, mít svůj program, ale někdy je velmi náročné soužití psychicky ustát. Střídá se období klidu s obdobím, kdy se partner naštve, odpojí se, je hnusný a chvíli trvá, než to v sobě nějak vstřebá. Přitom sám řeší jen své věci, vše rodinné a kolem dětí je na mně, jsem z toho už taky docela unavená. Cítím se být v pasti a nevím, jak z toho ven, abych byla víceméně psychicky v pohodě pro své dvě malé děti.“