„Už od dětství se potýkám s neduhem, který mi komplikuje život,“ napsala nám do redakce jednadvacetiletá Klára. „Odmalička jsem špatně přijímala kritiku, kárání nebo jen ironický posměšek mířený na mou osobu a jedinou mou reakcí byl pláč. Plakala jsem, aniž bych věděla proč. I dnes je to pro mě velkou přítěží prakticky v každé situaci, která se mě jen trochu dotkne. Připadám si pak jako slaboch, co nic nevydrží. Snižuje to moji sebedůvěru a velice se za to stydím.“